Jariš, Milan: Intelligenti; Q 664

- 35 TRETÍ DĚJSTVÍ půl kancelář půl laboratoř s jednoduchými přístroji na plechovém pultu, u něhož je upevněno několik lahví se

1 stlačeným plynem. Pult stojí na vyvýšeném místě, u něj je bílá otáčecí stolička. Dole je pracovní kancelářský stůl s křeslem, vedle pohovka nebo lenoška. Místnost má veliké okno, které se dá sklápět, a ještě jedny malé^dveře, ktoré mohou vést jen do uzavřené špižírny, příručního skíadu. Nikdo tu není

. Ozve se zaklepání na hlavní dveře, dveře se otvírají a Sehnout nakukuje dovnitř. Pak vstoupí, zavře za sebou, rozhlédne se a váhá. Neví, má-li místnost podrobit zevrubnější prohlídce, nebo se vrátit. Zvítězí zvědavost. Přejde k pultu a prohlíží lahvičky na něm, pootevře dveře do příručního skladu a. zase je zavře. V tom je slyšet na chodbě kroky. Sehnout se rychle přenese doprostřed místnosti. Hlavními dveřmi rázně vstoupí profesor Martínek. PROFESOR SEHNOUT Profesor Sehnout Profesor Sehnout (je překvapen postavou v nemocničním županu, ale mechanicky jde k věšáku, aby odložil klobouk. Teprve tu si uvědomí nepřístojnost Sehnoutovy přítomnosti a zlostně se utrhne.) Co tu děláte, člověče? Nelekejte se, pane profesore, ale nejedná se ani o má játra, ani o upravu diety. (svléká sako a obléká bílý plášt). A, pan Sehnout! Copak jste to prováděl na pokoji, eh? Všechno vám vysvětlím, pane profesore, ale trápí mne filosofická otázka, kterou vám předložím k posouzení. (se začíná bavit

). Hm, sakra, sakra, tak je to? No, tak se posadte, pane Sehnout a ven s tím. (Nabídne místo a začne přecházet.) (přechází vedle profesora).