Stehlík, Miloslav: Selská Láska; Q 663

5 i PEVNI DEJSTVI ^ouděrův statek má za obytnými místnostmi až na konci stavení komůrku pro služky. Komůrka je velká jak čtyři dlaně, ale k posteli a skříni vejdou se do ní ještě jízdní kola a. všelijaké hospodářské harampádí, kterému by pod kůlnou bylo taky dobře . A n i c k a se marně pokouší svůj obytný koutek zkrášlit barvotisky a cetkami s pouti. Když večer sní o mamince, zavírá dveře, vedoucí k hromadě hnoje na dvoře, a otvírá důkladnou okenici ná okne do staré zahrady. Ted však stojí v pootevřených dveřích a ostražitě vyhlíží do houstnoucího"šera venku. Na. dvoře bouchnou dvířka. aNICKA (odskočí, zavře dveře a tlumeně volá do podlahy v rohu místnosti). Teta jdel... (Klackem zabouchá do podlahy.) Teta se vrátila, pojíte honem! (Varně se pokusí zdvihnout prkna, podl hy - vyhlédne ze dveří - teta se ůž blíží - přisune rychle do prázdného rohu rozviklaný stolek a židli. Když vrznou dvoře, Anička si už odestýlá postel.; (S e 1 k a, drobná a dosud hezká čtyřicátnice se zastaví na prahu a zanav /1 ŕ ^ rika.j STĹKA Najedou a nejedou. Byla jsem až u lesa. Jeck li se jim, nedej pámbu, něco stalo... (Pokřižuje se — ona se ráda křižuje.