Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

18 Julínek Ferry Julínek Ferry Julínek Ferry Julínek Jarmila Julínek Jiří Julínek Jarmila Ferry Poslyšte, tenhle tón si v kanceláři zakazuji. Nařídím-li, půjdete k telefonu vy. i Takovéjch jsme už viděli. Ale jestli vám to udělá radost, tak tam půjdeme spolu. Takové žerty nemám rád. To zvonění mi jde na nervy PojČLte. /Jde do šéfovny, Ferry a Jarmila za ním. U telefonu./ Prosím. Až po vás. /zvedne sluchátko/. Haló. -r Haló, haló. - Nic. Že jsme se zbytečně honili. /Odejde ke svému stolku a dá se do čtení./ Haló. /Zavěsí./ Nějaký netrpělivý člověk. Ano, pane účetní. i* Nuže, do práce. /Odejde k svému stolku./ /Jarmila rovněž. Dá se do práce./ /Pausa. Jarmila klepe na stroji, Ferry si zapálil cigaretu a dá se do čtení, Julínek pozorně píše cifry a stehlík v kleci cvrliká./ /otevřel prudee dveře předsíně, stane na prahu, svraští nos a čichá nespokojeně kouř. Pak postoupí a vybuchne/. Jsem štorkán mladší. /vstane a ukloní se/. Účetní Julínek. /vstane a ukloní se/. Kredbová. . /hlavu opřenu o dlaň, pokuřuje cigaretu, líně vzhlédne k Jiřímu/. Nás těší.