Új mindenes gyűjtemény 8. 1989 – Társadalomtudományi értekezések

Gyönyör József: Az első köztársaság ideiglenes alkotmánya

80 GYÖNYÖR JÓZSEF: AZ ELSŐ KÖZTÁRSASÁG IDEIGLENES ALKOTMÁNYA i naříditi, aby trestní řízení nebylo zahájeno, anebo zahájené trestní řízení aby bylo zastaveno. Každý vládní úkon presidenta republiky vyžaduje k své platnosti spolupodpisu příslušného odpovědného člena vlády. § 10 a). President republiky má právo býti přítomen a předsedati schůzím vlády, vyžádati si od vlády a jednotlivých jejich členů písemnou zprávu o každé věci, která náleží do oboru působnosti dotčeného člena vlády. Má právo pozvati vládu nebo jednotlivé její členy k úřadě. § 10 b). President republiky občas podává ústně nebo písemně Národnímu shromáždění zprávu o stavu republiky. Doporučuje mu k úvaze opatření, která pokládá za nutná a účelná. § 11 zrn: President republiky má právo zákon, usnesený Národním shromážděním, vrátiti s připomínkami do čtrnácti dnů ode dne, kdy byl dodán vládě. Národní shromáždění zákon, presidentem vrácený, opět projedná. Setrvá-li na svém původním usnesení za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, musí zákon býti vyhlášen. § 14 zní: Moc výkonná a nařizovací přísluší vládě, jejíhož předsedu a členy (ministry) jmenuje a propouští president republiky. Vláda volí ze sebe náměstka předsedova, který zastupuje předsedu. Kdyby ho ani náměstek nemohl zastupovati, učiní tak věkem nejstarší člen vlády. § 16 zní: Vláda jest odpovědna Národnímu shromáždění, které může ji vysloviti nedůvěru. K usnesení je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců a stane se prostou většinou hlasů. Návrh na vyslovení nedůvěry musí býti podepsán nejméně stem poslanců a přikáže se výboru, který o něm podá zprávu nejdéle do osmi dnů. Vláda může podati v Národním shromáždění návrh na vyslovení důvěry. O návrhu tom se jedná, aniž byl přikázán výboru. Vyslovilo-li Národní shromáždění vládě nedůvěru, nebo zamítlo-li vládní návrh na vyslovení důvěry, musí vláda podati demisi do rukou presidenta republiky, který určuje, kdo vede vládní věci do ustavení nové vlády. § 17 zní: Vláda sídlí v Praze. Rozhoduje ve sboru, jemuž přítomna musí býti, mimo předsedu nebo jeho náměstka, nadpoloviční většina členů vlády. Vláda ve společných schůzích rozhoduje zejména: a) o vládních předlohách pro Národní shromáždění určených, b) o všech věcech politické povahy, c) o jmenování úředníků, soudců a důstojníků, pokud je vyhrazeno ústředním úřadům, neb o návrzích na jmenování funkcionářů, které je vyhrazeno presidentovi republiky. § 18 zní: President republiky stanoví, po návrhu předsedy ministerstva, který z členů vlády (ministrů) řídí jednotlivé úřady, zřízené k obstarávání nejvyšší správy státní, a za ně odpovídá. § 19 zní: Zákony budtež vyhlášeny do osmi dnů po uplynutí lhůty, v § 11 uvedené, neužije-li president republiky práva v prvé větě § 11 stanoveného. V případě uvedeném v poslední větě § 11 budtež zákony vyhlášeny do osmi dnů po opětném usnesení Národního shromáždění. Podpisuje je president republiky, nebo jeho náměstek (§8.), předseda a onen člen vlády, jehož úřad jest pověřen provésti dotčený zákon. Je-li místo presidentovo uprázdněno, anebo pokud přísluší výkon jeho práv vládě (§ 8.), podpisuje zaň předseda vlády. Nařízení podpisují ministerský předseda nebo jeho náměstek a nejméně polovina členů vlády. Článek II. Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho výkonem se pověřují veškeří ministři.