Bányai Evangélikus Egyházkerület jegyzőkönyvei 1861–1874 (szlovák)
1863
zprávu, znovu oznamuje, že ve Vyrovnání žalobné záležitosti p ; Ondreje Scholc, královčanského kneze, pfekažen byl, a narází, aby se ona, bučí distriktualnému povereníctvu svéfila, buií do kanoničné návštevy odročila. Cílem pokausení pfátelského porovnaní se p. p. Štefan Vitalis, Jiŕí Schmidt knez a Ján Breznyik zpravce učbáŕ vysílají, nakolik by ale jejich prostredkování bez výsledku zíistalo , konvent své lonské nafízení v platnosti udržuje. 14. Na č. 18. p. Superintendent pokazuje milostivý dopis vys. u. kr. námestné rady, die nehož mu v známost uvedeno, že se skrze príslušné právomocnosti z úfadu vysaudčný Ondrej Lojko, bývalý dobroňovský knez, cestau občanské zprávy do úfadu znovu uvésti nemuže. V uspokojující známost se héŕe. 15. Na č. 20. žalobne píedstírá pešt-budínský seniorat, že se v záležitosti peštanské slov. církve , skrze vyslání král. kotnissára , práve tenkrat stalo pŕekažné zamíchání se, když i zákonné pfislušná, i jmenovité v záležitosi peštanské slovenské církve, skrze vysoké zprávné úfady za takau uznaná, cirkevná právomocnost, poíízení své, dilem proti menšine, která s pokladmi církve nepŕislušné poŕizovala, dilem proti jejímu knezovi, Jozef. Podhradský, započala, ano s píikročením svetského ramena jižjiž dokončiti méla, — čehož výsledek jest , že cirkev až dosucí svau pečet a nekteré aktírné záväzky dostatí nemíiže. Vyslancum na gen. konvent se v návod dává, aby žalobu tuto jako kíivdu naznamenali a doléhali na to, aby se ona, s jinými príbuznými krivdami, cílem vyhovení, cestau pfípisu pfedstŕela. 16. Na č. 21, z duvodu tam vyložených se nafizuje, aby sc zatím distr. konvent, neodvisle od generálného, v polovici mésíce Augusta držíval. 17. Na č. 22. Církvám : Šajó sv. Ondrejské, Bánfalvské, Butínské, Ilernad-Čanálošské, čerrianské, Chocínské (české kŕ.) , Duna-Füldvárské, DunaSerdahelské, Gosauské (h. Austria), Svatojurské, Hermanseifenské (české kr.), Istváníalvské, Kávaské, Kečkemétské, Kečeské, Kôlčeské, N. Nánaské, Naswaldské (Slezko), M. Slabošské, Trebišingské (korutany) a Zámutovské, skrze vysokau uh. kr. náinéstnau radu sbírání pomoce povolené jsauc. Dotažné milostivé dopisy, cílem vyvolaní ku dobročinnosti již do behu pustené se nyní znovu do saučasti verejnosti odporaučejí. 18. Nu č. 23. vyslané povereníctvo podává zprávu v ohledu vybraných z protokolu sedem superintendencí paméti hodných čísel:' Která se, k budaucímu príhodnému použití podržaná jsauc, s díkami pri j í má. Oznámcno spolu, že cténé superintendentie své protokoly i letos zaslaly, kteréž se rovným cílem ku tomuže povéfeníctvu upravily. 19. Na č. 24. Zpráva distriktualného, penéžitau záležitosti povereného vyslanstva se vyslanému po č. 2. pokladnici pŕezkušujícímu povereníctvu odevzdáva. 20. Ponevadž 36. číslu, v ohledu denníka, do Vídne cestovavšiho vyslanstva, až dosucí zadost učinéno býti nemohlo, i zatím se na to naléhá. . 21. Na č. 37. p. Superintendent tu žádost distriktualné knezské podporovny oznamuje, aby jej í, nyní asi 1500 zl. vystupující jistinu, cílem poíízení s ní, poťažne , jako pujčku , dištrikt prejal, a ucházejícím se snáď v tento Čas nauzy o pôžičku církvám prednostné na úroky vydal, kyž se ale píitoin, právo potomného poŕízení, podporovnému telu podržuje. Což když pŕijato jest, distriktualný pokladník se tam upravuje, aby pfevzav jistinu této knezské pódporovny, s ní, podlé stávajících stanov a pod j ej í m jménem, oddelené pofizoval a cestau pána Superintendenta s télem knezské pódporovny , ročné zprávy a učty sdčloval , kteréhožto tela právo se svau jistinau budaucne pofizovati se v nedotknutosti zadržuje. Neybližší pofízení, k prospechu nuzných cirkvi se k tomu času odkladá, v nemž patričné prosbopisy predložený budau. (Viz. č. 39.) 22. Na 39. č. pán Snperintendent v známost uvodí, že v záležitosti diaspóry učinené jsau již síce zvláštnejší prípravy, jmenovite, že od diaspóre v Banate, pilností pána Leop. AbaíTy, aradačského lineze, i zemevid vykfeslen jest, novohradská pak a tekovská v práci se nalezá; vec ale sama pŕedce ješte jen v počátcích se nachází a potreba ji ustavične na zfeteli míti; procež za potfebné uznal toto její bedlivým ol ein zprovázení, shromaždování a uspoŕadování zaslánu býti majících dátek , jednému ninži, který sám se ku veci ťé
