Sándor Eleonóra (szerk.): Fórum spoločenskovedná revue 2010 (Somorja, 2010)
Štúdie
112 Attila Simon pŕidélovati predseda zemského snemu tak, aby národnostní složení senátu odpovídalo národnosti straň na veci zúčastnéných. Také okresúm zûstane právni subjektivita i púsobnost v oboru verejné správy, samospráva okresní a oddelí od štátni správy a na samosprávné okresní orgány bude prenesená celá rada agend, které byly dosud obstarávány státními úrady. Nová organisace okresní samosprávy bude obdobná jako u samosprávy zemské. Také v okresnľch zastupitelstvech /sborech o 16 až 40 čienech, podie velikosti okresu/, volených podie všeobecného, rovného, pŕímého a tajného hlasovacího práva a podie zásady pomerného zastoupení vždy na 6 let, budou zrízeny národnostní kurie, ovšem jen v téch okresech, kde okresní zastupitelstvo není složeno z členú téže národnosti a kde aspoň 3 členové okresního zastupitelstva údaji národnost, pro kterou bude v zemi zŕízena kurie zemského snému. V každém okrese bude zŕízen okresní výbor, složený z okresního starosty a z 8 pŕísedících, volených kuriérni /kde nebude kúrií, bude okresní výbor zvolen okresním zastupitelstvem/, také v okresech budou okresní komise a okresní správni senáty. Všecky tyto okresní orgány budou obdobné ŕízeny a upravený, jako stejnoznačné orgány zemské samosprávy a budou míti obdobnou púsobnost, ovšem jen v mezích místní a vécné kompetence okrešú, v nékterých podrobnostech bude organisace okresní samosprávy prirazené ponékud jednodušší, než organisace samosprávy zemské. III. Obsah osnovy jazykového zákona. Jazykový zákon upravuje užívání jazyku u soudú, úradu, orgánu, ústavú a podniku republiky, t.j.státních, a u úŕadú samosprávných, zastupitelských sború a verejných korporací ve státé. Netýká se užívání jazyku ve stycích soukromých a obchodních, ve vécech náboženství, v tiskú a verejných shromáždéních lidu. V této sfére je ustanovenú /§ 128, odstavec 3 a 4 úst.list./, že štátni občané republiky mohou užľvati volné kteréhokoliv jazyka. Ustanovení státního oficielního jazyka zakládá se na či. 7 smlouvy Saint- Germainské, ktervm to bvlo Československu dáno na vuli. Hlavní funkce jazyka státního vypočítává § 1, odstavec 2 zákona. K tomu pristupuje, že jest také jazykem, jehož užívají predseda a ostatní pŕedstavitelé snémovních funkcíjakož i vláda vjednání Národního shromáždéní /§ 49 jednacľch rádu poslanecké snémovny a senátu Národního shromáždéní, zákony z 15. IV. 1920, č. 325 a 326 Sb.z. a n./ a že jest jazykem, v némž se vyhlašují zákony a naŕízení /§ 3 zákona ze dne 15.111. 1919, č.139 Sb.z, a n. ve znéní zákona ze dne 20.XII. 1921, č. 500 Sb. z. a n./. Pokud jde o ostatní národnosti ve státé a jejich jazyky, odstraňuje osnova označení „národní, menšiny“, „jazykové menšiny", „jazyk menšinový“ a pod., tŕebaže smlouva Saint-Germainská je tak nazývá. Jde o jazyky: némecký, ruský /maloruský/ - tento jen mimo Podkarpatskou Rus /prakticky na Slovensku/, neboť na autonomním území Podkarpatské Rusi má tento jazyk postavení zvláštni, obdobné jazyku státnímu /srov. § 6. odst. 2/ - dále jazyk maďarský a polský. Uvedené jazyky jsou také úredními, neboť soudy, úrady, orgány, ústavy a podniky republiky, a to ve všech instancích, v nich za podmínek §u 2 úradují, t.j. prijímajľ v nich podání, vydávají v nich vyŕízení, projednávají v nich se stranami, verejný žalobce vznáší v nich obžalobu a jiná
