Simon Attila: Egy rövid esztendő krónikája. A szlovákiai magyarok 1938-ban - Nostra Tempora 18. (Somorja, 2010)
Függelék
290 Függelék československého se odstraňuj! nebo zmenšují i v jiných pŕípadech; všeobecná zmocňovací klausule §u 8 zákona /že „moc výkonná upraví v duchu zákona užívání jazykü pro samosprávné úrady, zastupitelské sbory a verejné korporace”/ se ruší. Zmocnení tomu se vytýká, že jazykovou úpravu úplné odňalo zmĺnčným samosprávnym orgánúm a dalo ji vládé. Ponévadž však jazykový zákon má podie §u 129 ústavní listiny obsahovati toliko zásady a je zákonem jen rámcovým, nelze se bez zmocnéní k další úprave druhotnými normami obejíti. Zmocnéní, která proto musí býti do zákona pojata, mají však obmezenéjší rozsah a jsou dána pro specielní prípady. Nékterá ustanovení pŕejímají se do zákona z vládního nafízení jazykového č. 17/1926 Sb.z. a n. Disposice ta má ten dúležitý význam, že se dotčeným normám propújčuje kvalita normy ústavní. Tím vyhovuje se prednesenému požadavku nemeckých mluvčích, aby jazykové výhody byly pokud možno zakotvený /verankert/ už v zákone samém. V § 4 upravuje se užívání češtiny a slovenštiny ve vzájemném poméru. Slovo „úrady” v dosavadním textu zákona zavdávalo nékdy príčinu k výkladu, jakoby se predpis netýkal jiných verejných orgánú, zejména také ústavú a podnikú, napŕ. železníc a pôšt. Proto nahrazuje se slovo to výrazem: „veškeré verejné orgány /§§ 1 a 3/”, t.j. soudy, úrady, orgány, ústavy a podniky štátni, dále samosprávné úrady, zastupitelské sbory a veškeré verejné korporace ve štáte. Dosavadní právo príslušníkú jiné národnosti než československé užívati vlastního jazyka ve vyučování na školách pro né zfízených jakož i pri správé téchto škôl a kultumích institucí pro tyto pŕíslušníky bude podie osnovy v mezích stanovených provádécími predpisy rozšíŕeno i na vzájemný styk téchto škôl a kultumích institucí s dozorčími úrady neb orgány štátni správy školské a osvétové. Podie ustanovení § 6, odst. 2 má jazykového zákona býti užito také na Podkarpatské Rusi, dokud jazyková otázka nebude tam upravená snémem. Ponévadž však jazyk ruský /maloruský/ na území Podkarpatské Rusi má postavení zvláštni - nikoli pouze takové, jaké je mají jiné jazyky než československý podie § 2 - dává se této dochylce výraz ustanovením „budiž užito tohoto zákona, avšak se zvláštním zretelem na postavení jazyka ruského /maloruského/ na tomto území”. Zmocňovací klausule § 8 pŕejímají jednak ustanovení dosavadního zákona, jednak stanoví další výhody pro pŕíslušníky menšinových národností. Tak na pŕ. zmocnéní k vydání pŕedpisú o usnadnéní styku s pŕíslušníky jiného jazyka, než ve kterém verejný organ /§ 1 a 3/ po rozumu tohto zákona Úraduje, znamená, že má býti umožnéno, aby tam, kde úrady a orgány, zejména finanční prokuratúra, zastupují štát pred soudy nebo jinými úrady, mohly - když protistranou bude príslušník jiné národnosti - užíti i jeho, po prípade jen jeho jazyka, zvlášte v ŕízení exekučním pro dané a verejné dávky a v knihovních návrzích. Dále aby pri uzavírání soukromoprávních smluv za štát jako stranu, je-li druhá smuvní strana pŕíslušníkem jiné národnosti než československé, bylo možno sjednati a sepsati smlouvu také v jejím neb jen v jejím jazyku. Konečne aby bylo možno souteže na dodávky a práce vypisovati také v jiném jazyku státnim. Také pédpisy o jazykových znalostech jsou vesmés opatrením sméŕujíci k tomu, aby se zabezpečilo úspéšné provádéní jazykového zákona a naŕízení. Konečne zjednáva se zákonný podklad pro prípadnou jazykovou úpravu styku s cizinou se zretelem na mezinárodní právo a zvyklosti. Na konec se podotýka, že v provádečím naŕízení, které bude vydáno pripraveno je nyní už krómé toho, co poskytuje primo zákon sám, dalších 27 výhod pro jazyky jiných národností než československé. AUTGM, fond. E. Beneš, k. 73, R 133/3.
