Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

21 Julínek Storkán Jiří Storkán Jiří Storkán Jiří Storkán Jiří Storkán Jiří Storkán Jiří /Storkán zapocen a udýchán vběhne zleva./ Pan syn přijel, /Ukáže na šéfovnu./ Už je zde? Minuli jsme se. /Cestou srovná své hodinky s hodinami v kanceláři./ No jo. /Vejde do šéfovny./ /vstane a řekne klidně/. Bučíte zdráv, tatínku. /stane, zvlhnou mu oči a radostně/. Jirko, ty kluku špatná. Tolik jsem se na tebe těšil... Já také, otče. /Dá se obejmout. Pak odstoupí a zadívá se zkoumavě na Storkána/. Dobře vypadáte, tatínku. Copak o to... Byl jsem na nádraží, ale minuli jsme se. Nevím, jak je to možné, ale hodiny v kanceláři jdou o hodinu později. Ode dneška půjdou správně. - Za vaší nepřítomnosti učinil jsem jakési technické opatření. Doufám, že je schválíte. Jaké to bylo technické opatření? Vyhodil,jsem na hodinu tu figuru... toho pána v pletené vestě... /radostně/. A, mladého Strnadela. Ovšem, schvaluje se. Nějak se mi nechtěl líbit. Ovšem, ovšem... Haha, to je výborné... Tak jsme se toho mladíka zbavili... A jaks to provedl? Docela jednoduše, ftekl jsem mu, aby šel, a on šel.