Visegrád 1335 (Budapest, 2009)
The Congress of Visegrád by György Rácz
"<y Visegrádský sjezd V historiografii se sice věnovala velká pozornost visegrádské schůzce králů, ale jednotlivé strany zdůraznily většinou jen svá vlastní stanoviska. Poněvadž sjezd byl jednou z nejvýznamnějších událostí polské zahraniční politiky 14. století, je pochopitelné, že mu věnovala nejvíce pozornosti právě polská historiografie, která zdůrazňovala především česko-polské vyrovnání a územní dohody mezi Polskem a Řádem německých rytířů. V maďarské historiografii se naopak tyto stránkyjednání dostaly do pozadí, naproti tomu se v širokých kruzích rozšířil názor, že spolupráce vytvořená na Visegrádě byla hlavně ekonomického charakteru. Tento předpoklad vycházel ze znalosti nařízení Karla I. z 6. ledna roku 1336, v němž se podrobně upravují obchodní cesty mezi Uhrami, Českým královstvím a zeměmi k němu příslušejícími a placení mýta (listina ze dne 6. ledna 1336). Podle tohoto textu králové Karel a Jan tuto otázku - dodejme, že pravděpodobně v listopadu na Visegrádě - důkladně projednali. Je zřejmé, že se snažili odklonit směr obchodu mezi Německem a Uhrami směrem na Brno a obejít tak Vídeň a její práva na prodej zboží. Za vznikem této dohody můžeme tušit i zájem a podnět ze strany měst ležících na území dnešního Slovenska. Visegrádský sjezd tedy skutečně měl i ekonomické důsledky, ale uhersko-české obchodní dohody nelze považovat za jeho hlavní smysl. Bohužel nemáme v rámci této studie prostor na to, abychom podali podrobnější přehled dalších osudů úmluv uzavřených na sjezdu. Smlouva s Řádem německých rytířů i později sloužila za východisko vztahů obou subjektů a stala se základem trvalé mírové smlouvy. Přijetí rozsudku v záležitosti Pomořan dokázalo, že zúčastněné strany jsou ochotné i schopné uznat dohodnuté zásady řešení mezinárodních konfliktů pomocí diplomatického jednání. Spojenectví mezi třemi středoevropskými státy přes menší i větší třenice trvalo půl století a přitom každé zemi byla ponechána volná ruka vjejich zahraniční politice (směrem na Balkán, na východě, v Německu nebo Itálii). Visegrád i později hrál významnou roli v upevnění a zachování česko-uherského spojenectví. Karel I. obnovil smlouvu z roku 1335 s dědicem českého trůnu moravským markrabětem Karlem 1. března 1338 také na Visegrádě. Markrabě slíbil, že podpoří nárok uherského krále na polský trůn a uherský panovník se na oplátku vzdal všech nároků Czech •=?- 39
