Visegrád 1335 (Budapest, 2009)
The Congress of Visegrád by György Rácz
Czech ss* Visegrádský sjezd tímto dnem byla datována listina leczyclcého a dobrzynského knížete Vladislava, odevzdaná Janovi Lucemburskému. Vydavatel této listiny se odvolává na rozsudek rozhodčích, podle něhož dobřínská oblast, která byla až do této doby v držení Řádu německých rytířů, přešla zpět pod svrchovanost Kazimíra Velikého. V textu listiny bylo připomenuto, že nad tímto územím vládl polský král až do doby, dokud oblast po válce s Lokýtkem neobsadil Řád německých rytířů a Jan Lucemburský. Rozhodčí uveřejnili svůj rozsudek jako výsledek několikadenních jednání s barony listinou ze dne 26. listopadu. Podlejejího znění Kujavsko a Dobřínsko bylo přisouzeno Kazimírovi a Pomořany Řádu německých rytířů (listina ze dne 26. listopadu 1335). Český král stručně informoval velmistra Řádu německých rytířů o výsledcích jednání ve svém listu ze 3. prosince, v němž sděluje, jak se při rozhodování postupovalo ajaké jsou další agendy (listina ze dne 3. prosince 1335). Bohužel v tomto dokumentu není uvedeno místo vydání, ale s jistotou můžeme tvrdit, že už nevznikl na Visegrádě. Podle datací zmíněných v listinách se panovníci sešli kolem svátku Všech Svatých, čili začátek sjezdu můžeme stanovit na 1. listopadu. Král Jan ve svém dopisu z 3. prosince hovoří o jednání probíhajícím tři týdny, ale ve skutečnosti trvalo pravděpodobně o něco déle, protože mírová smlouva mezi Řádem německých rytířů a Polskem je datována 26. listopadu za přítomnosti všech zúčastněných stran. Kazimír potvrdil přijetí rozsudku ve zvláštním dokumentu, který vystavil pro Řád německých rytířů 26. května roku 1336. Podle pozdějších událostí můžeme usuzovat, že vedle dvou hlavních bodů pořadu jednání (česko-polská dohoda a mír mezi Polskem a Řádem) ještě panovníci jednali o dalších záležitostech, byť tyto rozhovory již nebyly zdokumentovány. Česko- uherské spojenectví ze 3. prosince bylo otevřeně namířeno proti rakouským vévodům. Pravděpodobně se ještě na Visegrádě oba panovníci smluvili, že zanedlouho vytáhnou do boje proti nim. Tomu nasvědčují i vojenské události následujícího roku a dá se předpokládat, že jejich podrobnosti byly dohodnuty na Visegrádě. A právě proto někteří historici pokládají visegrádský sjezd nikoliv za sjezd míru, nýbrž války. 38 ^
