Marisia - Maros Megyei Múzeum Évkönyve 27/2. (2003)
Arheologie
VESTIGII FEUDALE TIMPURII 75 prin scobirea unui nou cuptor ín prelungirea primului. De aici forma alungitä, ie§ita cu 3 m a gropii cuptorului, surprinsá ín plánul locuintei (fig. 3/b). Cuptoarele aveau peretii ar§i, sträbätuti de foc pe о grosime de 4-5 cm, iar vetrele, situate mai sus decät podina locuintelor, erau placate cu fragmente ceramice menite sä mentinä cäldura §i sä asigure coacerea päinii. Cuptoare de copt, amplasate ín marginea locuintelor, sau amenajate ín afara lor, se Tntälnesc in numeroase a§ezäri din epoci §i medii culturale diverse7. Ca un element pozitív rämäne faptul cä cea mai mare parte a materialului ceramic inregistrat provine de pe vetrele cuptoarelor, din care au §i putut fi intregite mai multe vase. De altfel, materialul ceramic constituie aproape singura categorie de inventar aflat in complexele dezvelite. Singura piesä metalicä apärutä este un inéi de tämplä din särmä de bronz cu capetele ín forma de S (fig.7/4) gäsitä in L3 de la „Hánsuri”. Considerata ca una din piesele directoare ale orizontului Bjelo Brdo8, ace§tia s-au descoperit ín contexte etnoculturale diverse9. ín Transilvania numärul §i aria de räspändire a acestui tip de cercel este extrem de ^mplä10, fiind datati íntr-o plajä largä, din secolul XI11 12 pänä in secolele XII-XIII1^ de unde relevante lor cronologicä §i etnicä redusá. Inventarul ceramic din punctele mentionate este format din veseiá de bucätärie lucratä din pastä compactä, lucratä la roata cu turatie incetinitä, avänd ca degresant nisip cu bobul mic sau mijlociu. Vasele sunt arse oxidant avänd suprafata cärämizie sau maronie, cu miezul, in multe cazuri, din cauza arderii incomplete, vinetiu sau cenu§iu-negricios. Repertory ceramicii se reduce la douä forme de vas: borcanul §i cäldarea de lut. Oala-borcan este categoria cea mai vizitatä la pregätirea §i pästrarea hranei, destul de uniformä ca tipologie, cuprinzänd forme mijlocii §i mici, cu corpul zvelt sau mai butucänos avänd fundul täiat drept, mai ingust decät gura vasului, cu peretii subtiri sau u§or ingro§ati spre bazä. Lipsesc, la Archiud, §tampilele pe fundul vaselor, de§i in epocä eie sunt larg räspändite. Faptul se poate datora numai rolului redus de complexe cercetate, neputändu-i atribui о interpretare de altä naturä. Vasele au, in general, gura largä, buza räsfräntä, cu marginea rotunjitä (fig. 4/1,7; 6/1), te§itä, täiatä drept sau oblic (fig. 5/2; 6/4) dar nu lipsesc nici exemplarele cu buza subtiatä (fig. 7/2; 9/1,5) sau ingro§atä (fig. 4/6; 6/1; 8/2). La exemplarele cu muchia ingro§atä §i intäritä Ia exterior, interiorul prezintä u§oare §äntuiri (fig. 4/3,4; 5/1; 7/7) pentru fixarea capacului. ín functie de profilul buzelor se pot stabili mai multe variante ale acestui tip ceramic, toate 7O.Toropu, Romanitatea tärzie §i sträromänii in Dacia Traianä sud-carpaticä (secolele lll-XI), Craiova 1976, p 154; D. Teicu, Banatul montan in evul mediu, Timisoara 1998, p 101. 8Z.Vana, in Slov.Arch II, 1954, p 61; K.Mesterházi, in “A Debreceni Deri Muzeum Évkönyve", 1962-1964, p 95-113; J.Giesler, ín PZ, 56, 1,198, p 104-108. 9R.Popa, in RMMMIA 47, 1978,1, p 9-32. 10K.Horedt, More§ti II, Bonn, 1984, p 62-63; Idem, Das frühmittelalterliche Siebenbürgen, Innsbruck, 1988, p 88-90. 11K. Ludikovsky, R.Snásil, Mladohrodistni kostrové pohrebisté ve Vilkych Hostérádkách (O.Bfeclav), Studie “Archeologického ústavu Óeskoslovenské Akademie véd v.Bmé', Tom II/4, Praha 1974. 12Gy.Török, FoliaArch VI, 1954, p 95-105; I.Bona, AlbaRegia 16, p 138-139.
