Simon Attila et al.: Revolúcia v susedstve. Maďaraská revolúcia v roku 1956 a Slovensko (Somorja-Pozsony, 2017)
VI. Jiři Bílek: Reakce československé aramády na povstáni v Maďarsku na podzim 1956
VI. Reakce československé armády na povstání v Maďarsku na podzim 1956 99 Vedení MNO projednalo Zprávu o zhodnocení zkušeností pri opatfeních v období mimorádných událostí v Maďarsku23 predloženou náčelníkem Generálního štábu na kolégiu ministra národní obrany 8. ledna 1957. Byla velmi obšírná, zahrnovala i opatrení prijatá v souvislosti se suezskou krizí na celém teritóriu štátu a hodnotila úlohu jednotlivých druhú vôjsk a vyšších jednotek včetnč jejich morálné-politického stavu.24 Velká pozornost byla vënovâna zjišténým nedostatkùm a poznatky byly pozdëji využity pri zmënâch v operační pŕípravé vôjsk a státního území, zejména ve vztahu k jižní hranici s Rakouskem a Maďarskem. XXX Vojenská opatrení na Slovensku v dobé maďarského povstání na podzim 1956 byla po intervenčním zásahu sovétských vôjsk v Maďarsku pravdëpodobnë druhou nejrozsáhlejší činností ozbrojených sil sovëtského bloku. Nešlo o vystoupení aktívni, ale v prvé radë o posílení obrany štátni hranice - v první fázi v podobë jakéhosi „štítu“ proti pronikání antikomunistických a antisovétských tendencí na území Československa, které by mohlo vést k narušení verejného klidu a poŕádku. V druhé fázi, po rozhodnutí sovëtského politického a vojenského vedení o likvidaci maďarského povstání vojenskou silou, byl tento „štít“ zménén na neprostupnou obranu státních hranie s Maďarskem, a tak nepŕímo napomohl k izolaci povstání a jeho porážce. Nasazení čs. armády na Slovensku na podzim 1956 bylo po bojích proti banderovcúm druhým nejvétším v poválečné histórii a ukázalo, že armáda se dokáže pomérné rýchle a dobre vyrovnat i s mimoŕádnou situací a j ejí velitelský sbor je ve své vétšiné loajální ke KSČ, stejné jako vojáci v základní službé. Umožnilo rovnéž získat praktické zkušenosti v zajišťování obrany hranie omezenými silami a prostŕedky na široké fronté a vedlo ke zménám operační prípravy vôjsk a jejich součinnosti s vojsky Ministerstva vnitra. Vysoké hodnocení, které se čs. armádé dostalo od vedení KSČ a štátu, upevnilo postavení nového vedení MNO. Výsledkem bylo rovnéž vétší začlenéní čs. armády do Struktur Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy. 23 VŰA-VHA, f. MNO, 1957, SM/KM, 1/1-3 a 1/1-9. Stejné podrobné vyhodnocení bylo pŕedloženo politickému byru ÚV KSČ také ministrem vnitra Rudolfem Barákem a poznatky byly využity k pŕijetí opatrení ke zlepšení stavu Pohraniční stráže, Pohraničních oddélení Verejné bezpečnosti a stŕežení státních hraníc. Archiv bezpečnostních složek, pobočka Kanice u Brna (ABS-Ka), fond Sekretariát ministra vnitra (A 2/1), 1956, inv. č. 234, karton č. 23 24 Pro nesouhlas s postupem Československa vúči maďarskému povstání a za tzv. nepŕátelské postoje bylo ŕešeno celkem 133 pfíslušníkú armády včetné 84 dûstojnikû, z nichž 33 bylo následné propušténo z armády a na nékteré bylo podáno i trestní oznámení. BÍLEK, Jiŕí (red.). Vojenská opatrení..., s. 52
