Kuhnová, Daniela - Kardosová, Ľubomíra (szerk.): Rómska Kultúra na Slovensku v 21. storoči (Dunaszerdahely, 2004)
Kateřina Jankú: Co muže řice akademická sociologie k podpoře romské kultury?
mého názoru možné chápat jako skryté ideologické, zvlášté pokud mluvčí nevysvetlí, z jakých pozic hovorí. Myslím, že cesta k vzájemnému rešpektu ke své práci vede práve preš uvedomení si vlastních pozic. Když každý hovofí svým jazykem, je vétší pravdépodobnost, že si mluvčí budou rozumét. To souvisí ješté s jednou vecí, a tou je stereotypní vnímání sebe sama, stejné jako ostatních. Pro me jako pro človeka zvnéjšku zústala spousta narážek, které se objevily v prúbéhu debát v Šamoríné nepochopená a když jsem se ptala, na význam nékterých z nich, vysvetlení často začínalo u charakteristiky osoby, která pro mé nesrozumitelný projev pronesla. Pokud se lídé príliš dobfe znají a nečekají od sebe nie nového, skrývá to nebezpečí umŕtvení dialógu a znemožnení tvurčí práce. Romové etnickou majoritou Romové jsou jíž tradičné pfedstavováni jako etnická menšina, zatímeo rolí vétšíny (majority) hrají ve strední Evropé rúzná etnika, kterým se pfisuzuje zásluha na založení daného národního štátu. Slovenská majorita a Romská menšina. Česká majorita a Romská menšina. Takové videní je realistické, pokud bereme v úvahu 1. rámec národního štátu, 2. štatistické výpočty etnických príslušností v daném národním štátu a 3. predstavu o nedélitelnosti etnické príslušnosti (je jaksi nepŕíjatelné cítít se být stejné silné Slovákem a Römern zároveň, vždy jakoby musel být človék víc jedno, nebo druhé, prípadné z nacionalističtéjších pozic se prezentuje Slovenství a Romství jako buď, anebo). Myslím, že taková perspektíva múže být dobrá pro státem poskytované dotace na podporu menšinových kultur, ale to je pfeci jen jedna z mnohá možných úrovní, na kterých se romská kultura na Slovensku vytváŕí. V romské osade, kde se udržují a péstují nékteré kulturní formy, které je možno považovat za Romské, tvorí Romové vétšínu. Pfesto jsou títo lídí každodenné konfrontování s tím, že jsou jakousi menšinou. V jejich každodenním živote tomu ale tak zdaleka nemusí být. Vnucování celostátního a nacionalistického pohledu í do oblastí, kam nepatrí (napríklad do oblasti organizace prípravy na vzdélání pro deti žijící v dané lokalite) je podie mého názoru pŕíkladem skryté ideológie všemocnosti a všudypŕítomností štátu. Slovenský štát je jedním z partnerú udržování a vytváŕení romské kultury na Slovensku, ale to, že je jen jedním z a že púsobí jen na jejich nékterých (a tedy ne všech) úrovních má tendenci zapadnout v onom myšlenkovém stereotypu, že štát zastrešuje a posvécuje veškeré déni na území, které obhospodaruje. Je to ovšem také na téch dalších partnerech, aby se ke štátu postavili jako dústojní a silní spolupracovníci, nejen jako obeti jeho nelítostných zásahú, či z nutnosti trpéná partnerská pole. Aby však nebyli jen babylonský zmätenými partnery, méli by svou dústojnost a silu odvozovat od pomérú jím vlastních, nejen téch diktovaných státem. Verím, že takové autonómni sebevédomí všech zúčastnených straň múže romské kultufe na Slovensku jediné prospét. 95 OJ CD Q-—s OJ co o o OJ00 OJ ^- o < v< oCQ ČĎ’ OJ OJ COO cd OJŠ CD Ç/J 'ýč; CD—\ ZD Q— • CJ CO
