Liszka József (szerk.): Az Etnológiai Központ Évkönyve 2013 - Acta Ethnologica Danubiana 15. (Dunaszerdahely-Komárno, 2013)
A közép-európai folklorisztika időszerű kérdései c. nemzetközi konferencia előadásaiból - Uhlíková, Lucie: A cseh Tudományos Akadémia etnológiai intézete brünni osztálya etnomuzikológiai kutatásainak hagyományai és kilátásai (Összefoglalás)
o Brideliově barokním kancionálku Jesličky (Škarpová - Kosek - Slavický - Bělohlávková /eds/. 2010) na konferenci v Kutné Hoře, kde dostala vedle literám! a hudební historie svoje místo také etnomuzikologie s otázkami dědictví barokních koled v pramenech 19. a 20. století. Cílem projektuje představit tradici české lidové duchovní písně jako jeden celek, jedno vývojové kontinuum s recepcí ve všech vrstvách společnosti. V mezioborové spolupráci vznikají prozatím rozbory na ploše určitého repertoárového celku nebo monografie jedné písně. Žánr české a slovenské koledy je takovým typickým příkladem oboustranného ovlivnění lidové a duchovní písně (Urbancová 2002). Projevuje se to zvláště v jejich hudebním vývoji. Etnomuzikologie, slavistika a mezioborová hymnologie Slavistický model bádání o folklóru se v českých zemích doposud naplňoval zejména v oblasti světské kultury a lidové slovesnosti; hudební slavistiku reprezentuje dílo ukrajinského badatele Volodymyra Hošovského, přeložené v Bmě do češtiny Olgou a Františkem Hrabalovými (Hošovskyj 1976). Ve středoevropském prostředí dnes slavistická folkloristika nepatří k preferovaným směrům, jak ukazuje i program konference v Komárnu. Slavistické náměty nacházejí v současnosti odezvu a rozvoj na poli jiného obom, a to jazykovědy a její specializace - etnolingvistiky. Typickým reprezentantem je ruská, resp. moskevská etnolingvistická škola, která rozvíjí četná studia na poli jazyka a kultury. Filologicky orientované bádání do značné míry supluje dnes zanedbávanou slavistickou komparatistiku a publikuje výsledky, které vedle filologie obsáhnou také slovesnou folkloristiku. To je pozoruhodný směr bádání ve slavistice, který drží samostatné studium slova a slovesné stránky písní, věnuje pozornost sémantice a etymologii lidového názvosloví, vypovídajícímu také o obyčejích (TojiCTaa 2010). Další aktuální možnosti slavistiky jako mezioborové problematiky předkládá program nadcházejícího XV. Mezinárodního sjezdu slavistů, který se uskutečnil v Bělorusku (Minsk 2013). Organizátoři pracují v běloruském a ruském jazyce s pojmem „folkloristika“ a zařazují ji do více sekcí. Jedna z nich je společná s literární vědou a kulturologií a na této bázi je formulováno výzkumné téma Problém vzájemného působení literatury a folklóru v rámci Slavia Ortodoxa a Slavia Romana; Syntéza folklóru a biblických tradic ve slovanské kultuře. V českém bádání je to předmětem individuálního zájmu a do programu slavistického sjezdu byla přijata studie Koleda jako folklorní žánr křesťanského Západu a Východu: k biblickým a apokryfním námětům v západoslovanském folklóru, která vyšla v časopise Slavia 2013. Na půdě slavistické komparatistiky se rýsuje určitá vrstva písní, které nárokují etnomuzikologická, slavistická i hymnologická hlediska. Vyjdeme z publikovaných rozborů (Frolcová 2012a), abychom hledali metodu. Blahopřejná koleda typu Doma jsi doma, náš pane gazda (B II 531/917; S III 2335) obsahuje textové motivy společné pro západo- a východoslovanskou kolední tradici (BuHorpanoBa 1982, 108, 254), ale po hudební stránce se liší a má vztah ke slovenské hymnografii (Ruščin 2002, 39). Když jsme se pokusili o srovnání a vysvětlení dvou odlišných tektonických a hudebních forem tohoto koledního textu se slovanským motivem oslovení hospodáře (Frolcová 2012a, 130-131), vyplynul tento poznatek: Zatímco vybraný písňový text zůstává ve slavistických vztazích, nápěv v určité vrstvě repertoáru tento vztah rámec opouští, neboť tradici slovanské písně nese v kultuře západního křesťanství strofický nápěv lidové duchovní písně. Jestliže tedy ve slavistických zadáních zohledníme textové i hudební stránky písní, otevírají se některé otázky, které lze řešit v součinnosti etnomuzikologie, slavistiky a hymnologie. Je otázkou, zda se jedná o zvláštnosti nebo o jev obecnější platnosti. 152
