Liszka József (szerk.): Az Etnológiai Központ Évkönyve 2011 - Acta Ethnologica Danubiana 13. (Dunaszerdahely-Komárno, 2011)
Tanulmányok - L. Juhász Ilona: Devét krizu. Egy szakrális kisemlék-együttes nyomában a világhálón. Új perspektívák a néprajzkutatásban (Összefoglalás)
Na místé tragédie se podie rúzných svédectví objevuje duch mrtvé nevesty, který prý také stojí za vysokou nehodovostí v tomto jinak pŕehledném úseku... Na počátku byla velká láska Vše začalo v roce 1539, kdy lesni cestou poblíž obce Hluboké (dnes Lesní Hluboké) putoval uherský handlíŕ do Jihlavy. Cestou byl zrejmé pŕepaden, nebo se mu udélalo nevolno. Uderem do hlavy nebo pádem na zem se zranil. Podie povesti z farního archívu v Ostrovačicích, záznamú v matrice a vypravení místních se hrúzostrašnýpríbeh odehrál näsledovné. Zranéného handlíŕe objevil u cesty sedlák z Hlubokého, který se práve vracel z trhu ve Veiké Bíteši. Muže naložil na váz a odvezl domú. V domé s číslem popisným I pak pobýval zranený až do svého uzdravení. Po dobu rekonvalescence se o neho starala také sedlákova svobodná dcéra, která zranéného okouzlila natolik, že se do divky zamiloval. Postupné vzplanutí lásky nebylo jednostranné, svými sympatiemi k handlíŕi se netajila ani sedlákova dcéra. Rodicí se vztah však nelibé nesl sedlák, kterému se cizí muž pranie nezamlouval. Handlíŕe se proto chtél co nejdŕíve zbavit, ale bylo pozdé. Oba milenci si již slíbili vërnost a zamilovaný handlíŕ odešel do svéta, aby v Uhrách uspoŕádal své obchodní záležitosti a vydélal néjaké penize. Do zástavy prý zanechal v Hlubokém i vétší částku penéz s tím, že se ke své vyvolené co nejdŕíve vráti. Alespoň tak se začátek tragédie dochoval po nékolik staled. „ Naše stará kronika se bohužel nékdy v šedesátých letech ztratila, v současné dobé máme jen tu novodobou, kde už o tragédii žádná zmĺnka není, “ ŕíká starosta obce Karel Lupínek (74). „Pŕíbéh byl však uchován a dodnes nahání hrúzu, " dodává. Zrada! Od odchodu uherského handlíŕe uplynulo nékolik mésícú a o dívku se začal zajímat místní bohatý synek ze sedlácké rodiny. Rodiče nové partii pŕáli a dcéru do vztahu všemožné nútili. Zhruba po roce nechtél dívčin otec na handliŕúv návrat již déle čekat a svaiba se synem místního sedláka byla napevno dohodnutá. „Stalo se tak bohužel v dobé, kdy se handlíŕ vracel do Hlubokého, “ upresňuje dúvod následné krvavé tragédie místní starosta. Uherský navrátilec se zvést o svatbč své milé dozvédél v nedalekém Domašové (jiný prameň vyprávi o tom, že ho nešťastná dívka vyrozuméla sama) a zesinal vztekem. V místní hospodé údajné pŕemluvil jednoho kumpána, snad hojného, aby mu pomohl tu strašnou zradu potrestat. Sám si také opatril hned nékolik strelných zbraní, vybral vhodné místo k pŕepadení svatebčanú a rozhodí se pro krutou pomstu. Když nemúže mit nevéstu on, nebude ji mit nikdo jiný. Jeho vyvolená však méla být ušetrená. Uherský handlíŕ se svým pomocníkem čekali na svatební prúvod ukrytí v úvozu poblíž lesní cesty nedaleko obce Hluboké a jejich palné zbrané byly pripravený na akt pomsty. Krvavý masakr svatebčanú Když se svatebčané vraceli z Veiké Bitese zpët do Hlubokého, dal zhrzený milenec pokyn k masakru. Na místé bylo za šílené vravy zastŕeleno celkem sedm svatebčanú. V krvi zústali na zemi ležet nevésta se ženichem, otec nevésty, svédek a další tri ženy. Když handlíŕ zj istil, že mezi mrtvými spočívá také jeho vyvolená, obrátil svùj hnév a zoufalství i proti svému bezcitnému společníkovi, který dívku pravdépodobné v nastalém zmätku zavraždil. Na místé kumpána zastrelil. Když si po chvíli uvedomil, jaká hromadná jatka zpúsobil a že stejné svou milou už nikdy mit nemúže, obrátil nakonec zbraň sám proti sobé. Na místé tragédie tak nezústal naživu nikdo z aktérú hrúzného divadla a svaiba se béhem nékolika minút zménila v masakr, po kterém dnes, pár metru od dálnice D 1, zbylo jen devét dŕevéných krížu. „ Ty kríže má na starosti naše obec a pravidelné je obnovujeme. Opravujeme, ošetrujeme a upravujeme jejich okolí. Zrovná dnes jsme kolem sekali trávu, “ ŕíká starosta obce Lesní Hluboké Karel Lupínek. 126
