Liszka József (szerk.): Az Etnológiai Központ Évkönyve 2011 - Acta Ethnologica Danubiana 13. (Dunaszerdahely-Komárno, 2011)
Tanulmányok - L. Juhász Ilona: Devét krizu. Egy szakrális kisemlék-együttes nyomában a világhálón. Új perspektívák a néprajzkutatásban (Összefoglalás)
se ptal, dovëdèl se, že práve má se selským jednim synkem v Bíteši oddavky. I vyčíhal svatební prúvod a s myslivcem povraždil 7 osob, načež sám i í myslivcem svému životu učinil konec. („Krvavá svatba" v Čas. Č. Múzea, roč. U, sv. 3.). Kríže tyto staví vždy klášter Rajhradský;'4 posledné se to stalo r. 1887 po sedme, pŕedtím r. 1824. Když posledné „9 kŕížú” dne 18. záŕí 1887 bylo opatem a prelátem Benediktem Korčianem svéceno, byl tam nával lidí mnoho tisíc, a velká rada procesí z celého okolí až i do Brna. Tento výjev fotografoval na památku této slávnosti akademický malíŕ J. L. Šichan a popsal Jan Tiray.15 Iný variant povesti o krížoch sa cituje na základe literárneho prameňa z roku 1929:16 Dosti známa jest na Morave povést o púvodu Devíti krížu, stojících v lesní samoté nad Domašovem. - Dodnes hlásají trúchlivou vzpomínku na svathu, která zde tragicky asi pred 300 lety zahynula.17 ...Jdeme silnicí z Domašova smërem k Bíteši. Asi po 1 hod. cestë dôjdeme k čili. Po pravé strane silnice na paloučku stojí osudných Dévêt krížu s ponurým pozadím tajemné šuméjícího lesa. R. 1640 (chyba v letopočtu - pozn.aut.jbyla zde zavraždéna svatba, jejíž účastníci j sou tu pohŕbeni ... Historie naši obce je pomčrné tesné svázäna s historickou povestí o nešťastné lásce, která skončila tragicky práve v místech, kde nyní stojí 9 kŕížú. I když údajné nejsou k dispozici historické doklady o této povésti, z dochovaných informací je známo, že pri provádéní zemních prací v téchto místech nékdy v 60. a 70. létech 20. stoleti, pri budování inženýrských sítí pro tehdejší motel 9 krížu, narazili pracovníci provádécí firmy na kos terni pozústatky... ... Vráťme se tedy do r. 1539 a r. 1540 a sledujme die vyprávéní a záznamu v matrice události v tak jak se v tomto období odehrály v tehdejší obci Hluboké, dnešnim Lesním Hlubokém ... V roce 1539 putoval lesní cestou, co stojí nyní devét krížu, konský handlír z Uher do Čech. Cestou se mu udëlalo nevolno a zústal ležet na zemi. Jel kolem sedlák z Hlubokého, z Veiké Bitese domu a videl človéka ležet na zemi, naložil jej na vûz a dopravil domú. Tento sedlák mél velmi hezkou dcéru, která ho ošetrovala a po uzdravení se handlíri zalíbila. Sedlák toho zpozoroval a hledel tohoto muže se zbaviti. Bylo však pozdé, neboť tito dva si již slíbili vérnost. Handlír pravil, že na rok odchäzí do svéta, vydélat si néjaké peníze a za rok že si pro ni pŕijde a pojme ji za manželku. Ona tomu byla velice ráda a slib mu opétovala, že ho bude očekávat. Béhem roku byla však pŕinucena od svých rodiču vzíti si jiného hocha, bohatšího. Vyrozuméla handlíre, kdy jde k oltári s jiným. Handlír touto zprávou byl nemile dotčen a zosnoval plán pomsty. Najal si pomocníka a opatril strelnou zbraň, vybral nejvhodnéjší misto k tomuto činu, tam co stoji nyní devét krížú, a tam prepadli svatebčany. Handlír rekl pomocníkovi, aby nevéstu nezabíjel, ten však nedbal a také j i zamordoval. Když videl handlír nevéstu mŕtvou, zastrelil pomocníka, a potom sebe. 15 www.lesnihluboke.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=48 (stiahnuté: 30. 4. 2011). 16 Kŕíž-Domašovský, A.: Dévêt krížu u Domašova. Typos, Brno 1929. 106
