Jariš, Milan: Intelligenti; Q 664

- 48 Kabet Profesor Kábež Profesor Marie životem, svůj život může obětovat vědě. Ale cizí? Život člověka, který hledá u vědce pomoc, záchranu? To ne, pane, to nikdy! To raději do smrti felčařit! Dobře jste to řekl, pane profesore. Ale - proč do smrti felčařit? A to se mne ptáte vy? Kdo rozhoduje o tom, co bude Martínek dělat? Kubáskové, pane kolego, Kubáskové. 0 mně i o vás rozhodnou. A kdo jim dal to právo? Já ne, pane kolego, já jsem se s nimi oelý život rval... a oni mi teď ukážou... No, vždyt někteří z nich jsou dokonce u vás, ve straně. (vstal a hraje si s tužkou na stole). Máte pravdu, pane profesore. Jsou^takoví a jsou i v naší straně. A není to vůbec zábavné ani snadné, o nimi pořídit... Upřímně řečeno, myslím, že bychom to ani nedokázali, kdyby nám nepomohli takoví lidé, jako jste vy. Eh já, co já! Já provedu uolitickou demonstra ci a Kubáskové řeknou: Ted j smeťte, dědku, nachytali na švestkách, marš z ustavu! Nu což, jsem starý člověk, mám čas už jít. Ale kdo přijde po mě? Doufal jsem, že ještě stačím někoho vychovat. Vy to být nechcete, jdete si svou cestou. Když jsem četl práci doktor Kalistová, napadlo mne, že by snad ona. Ona není jen tak úzký talent! Tak

vpíše člověk, který má vedu v krvi jako vášeň. No, ale ona půjde se mnou. (popotahuje)

. To bych musela někoho... Kabeí Dej pokoj, Marie! (Přechází

.) Když pan profesor takhle začíná, končí obyčej ně frontálním útokem. Profesor Ne, ne, pane kolego, tentokrát mám takový pocit, že Martínek už doutočil. Mluvil jsem