Jariš, Milan: Intelligenti; Q 664

t - 43 Profesor Š rút kov á Profesor Šrutková (mávne rukou a dívá se profesorovi přes rameno, polohlasně čte). Noční služba hnimm operační sál mmmm, laboratoř... Co? Tak pře^e jste, pane profesore... Ta Kalistová... Upozornila jsem vás, že byla vyloučena ze strany. Co, ze strany? A z které? Ale, pane profesore! No, dobrá, dobrá, já ji přece nepřijímám do strany! Já ji přijímám do ustavu a tady bude pracovat.- Á vo straně, to si s ní udělejte co chcete! Tak. Šrutková Berete na sebe velkou odpovědnost, pane profesore! Svěřit jí právě Sonal! Profesor To beru, -to já jsem zvyklý brát si odpovědnost. Šrutková 0 ten plyn se právě mohou zajímat cizí špioni. Profesor Dejte pokoj, prosím vás, já pracuj

u už čtyřicet let, a ještě jsem živého špiona neviděl. Šrutková Proto se snažíte, abyste ho uviděl? Profesor Zacházíte příliš daleko, kolegyně! Mne neza. strašíte. To si můžete u vrchní sestry v tom vašem soudruhariu mluvit o dědkovi, to jsem já, co chcete! Ostatně, kdybych nebyl Sonal vytáhl já, bylo by se 11a něj úplně zapomnělo. Dva roky ležela taková věc bez povšimnutí jen proto, že Kalistová neměla důvěru. Šrutková Soudruháááriu? 1 Profesor To nevíte, že ostatní kolegové říkají vašemu salonu soudruharium? Šrutková Dovolte, tam přece vůbec nechodí samí soudruzi? *