Jariš, Milan: Intelligenti; Q 664

Kalistová Vávra Kalistová Vávra Kalistová Vávra Kalistová Vávra Kalistová - 16 Ano - - totiž - - doktorka Šrůtková tu není? Tak počkejte, Zdeno, takhle by to nešlo. Posadte se. (Usazuje ji do křesla.) Nebo vám mám říkat také paní doktorko? Ne, ne - - nezlobte se, zvykla jsem si nehlásit se k bývalým přátelům. Zdeno, měl jsem vás rád a - - dosud mám ... A vy jste ovšem zapomněla ... (Zasní se.) I na ten večírek, tenkrát po vaší promoci, jste zapomněla^- - tehdy jsem vás naposledy doprovázel dornii ... (gklesle

) Nezapomněla, ale nebylo času a nebylo ani proč vzpomínat ... (přechází

). Ano, chápu, bylo to pro vás jistě strašné... Chápu vás víc, než si myslíte. Ujištuji vás, že jsem nikdy neuvěřil, že byste mohla mít něco společného s tím ... Vy také nevěříte, že to bylo tak, jak psali v novinách? (se zarazí). Ach tak... To, co jsem říkal, se týkalo jen vás, jen vás, Zdeno, a nikoliv osoby, s kterou vás v životě svedlo jen neštěstí ... Nemluvte tak, aspoň vy ne, Toníku. To je vše složitější. Chápejte, on ze mne udělal jiného člověka. Vždyt já byla docela obyčejné měštácké děvče.Chápejte, on ze mne udělal jiného člověka. Od něho jsem slyšela o socialismu po prvé jinak, než jak se píše v novinách. Cožpak mohu uvěřit, že to byl všechno klam? Co by pak byla pravda? Vávra A proto jste si tedy ponechala dosud i jeho jméno?