Jariš, Milan: Intelligenti; Q 664

10 Š nitková Sehnout Šrůtková Vávra Šrútková Vávra Kaheš Šrútková Vitíšek Sehnout A vždycky jsem dodatečně zjistil, že mě někdo s toutéž básní předešel a otiskl ji o několik desetiletí dříve, at už to byl Šrámek, Bezruč nebo Seifert. Dokonce Neruda mě tak zaskočil. Kdybych se byl narodil o dvě stě let dříve, mohl jsem napsat celou klasiku devatenáctého století mnohem dříve, než byla napsána, a klasikům bych byl ušetřil spoustu pracovních hodin. (Pije.) Ale vžayí vy jste opravdu talent, proč nepíšete? Jednak nemám čas a za druhé se mi z duše protiví přijímat peníze za něco, co je dar přírody. To jsou mi divné zásady! (Pausa.) Poslyšte, Heleno, co vy máte proti doktorce Kalistové? Já? Vůbec nic. Osobně vůbec nic. Vůbec ji neznám. Jak tedy můžete být proti člověku, když ho vůbec neznáte? To víš, jednou to tak "nanesla", tak musí "setrvávat na stanovisku". Ty, Františku, mlč. Ty ses u nás sotva ohřál a jdeš si studovat-dál, na lepší ústav. Ale my tu odpovídáme za všechno. Nezlehčujte tu věc. Všichni víte, že s Kalistovou není všecko v pořádku. Je ta Kalistová aspoň hezká? To je rozhodující!(pije

). Báječná ženská! Dcera toho malíře Poura. Její muž špion, vrah a čert ví co... byl zatčen... Ale to už je dávno.