Stehlík, Miloslav: Selská Láska; Q 663

21 Neztrať fajfku! (Zavírá za ním.; (Vejde sedlák. Podsaditý padesátník, který v obci dlouho zastával ouřad starosty. Vejde s bičem, naditý do polokožíšku - prokřehlý - vždyť je časné jaro.) Kdo to vylez'? (klidně). Jakub. Namluvila i sem mu, že žárlíš, aby měl aspoň z něčeho radost. (zabručí)

. Pro jeho radost ze mě děláš pitomce? A jak ho mám udržet při nás? Buď rád, že ho máni pevně na oprat i! "Dal mi echo, že ze i tra přijde kontrola na prasata. Vidíš, povídala jsem, nezabíjej, počkej! Ale kdepak, na mě se nedá. Teď koumej! (ani ho to moc nezajímá). Jak jsi to zaonačila? Jakub nám přes den půjčí svoje dva vepře. Ráno za šera je přiženeš zahradou. (ořece jen mu zavrtá hlavou rozestlaná postel

). Ale oknem snad utíkat nemusel. (pochopí a pohorší se). Proboha tě prosím! Jako bys ho neznal, nádiv ku i — Měla jsem ho pustit přes dvůr, aby vi děl, jakou furu vezeš? Hned'mi napadlo, ze nebudeš do tmy v lese pro nic a za nic. Hodnou fůru jste' naložili? (Otevře dveře a podívá se na dvůr.) Propána, vezeš hromádku chroští, jak na zápa do fajfky! (ji táhne ode dveří)

. Pšš, Baruško, jářku...!