Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

58 Storkán Jiří Je to úplně nový lokál. Nevídáno - chvilku posedíme, rozumně pohovoříme a hajdy na kutě! Aha, do baru byste chtěl? Ani qpovážit! Peníze se utrácet nebudou! /Cte./ Hlučněji si doma nesmějí počínat ani děti Storkán Jiří Storkán Jiří Jiří Hustoles Jaký bar? To není žádný bar. Do baru se chodí po schodech dolů, kdežto tam se jde nahoru. J - • At se jde po schodech dolů nebo nahoru já o tom nechci ani slyšet! Kdybyste raději poslouchal, co čtu! Je to velmi zajímavé. /čte./ Ušlechtilý sportovník neboli sportsmen věnuje své síly zpravidla výcviku nezištnému a pobádán jest k němu nejvýše pouhou ctižádostí, ne však mamonem a hamižností... > /zívá/.

# Aáá, bože, bože... na mne jde spaní. To já si teda radši půjdu zdřímnout... Jděte, tatínku. Já budu trochu pracovat. /Storkán odejde do svého pokoje./ /jde do dveří vpravo a zavolá/. Hustoles! /Hustoles vejde zprava./ /Jiří sedne u stolu a dá hlavu do dlaní./ Co je to platný, jsou to starosti s panem Adolfem. Nesčíslněkrát jsem ho poučoval, ale on nedbá. Éíkám mu: Pane Adolf, pamatujte na dobré jméno firmy. Jak to před lidmi vypadáme? Mohl byste si dát už jednou svátek, takový starý chlap, že vám není hanba. Ale on na to: Vy jste všichni proti mně a nic mi nepřejete. - Mluv s ním andělsky, mluv s ním dábelsky, on je pořád stejný a myslí jen na nezbednosti.