Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

26 Hustoles Co by bylo? Storkán Jdou o hodinu později. Hustoles Ani bych neřekl. Storkán Teči je přece půl jedenácté. Hustoles Na chlup. Storkán /se podívá na hodiny/. Na mou duši. Hustoles To je tak, když je někdo na flámku a vidí o hodinu míň. Storkán Pst. Hustoles Já vím, pst. /Ukáže na šéfovnu./ Julínek Zde, pane šéfe. /Dává Storkánovi dopis./ Storkán Děkuji. /Odejde do šéfovny./ Hustoles Tobě teči taky přejde smích. Storkán Zde je doklad. /Usedne k Jiřímu./ Hustoles Ale kde je ten chlapec? Kam se poděl pan inženýr? Julínek /pohodí hlavou směrem k šéfovně/. Pan Strnadel přišel k zrušení. Hustoles /pochopí/. Aha. - Ale co bude s tou fernet-brankou? Zůstala tu, chudáček, jako ten obecní sirotek. Piji na světlou památku pana inženýra Strnadela. /Převrátí skleničku a otřese se./ Brr. Ta je. /Sedne si a vrtí hlavou./ V roce šestnáctým dostal jsem nevinně a teň zase. To už je úděl člověka. • /Po chvíli./