Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

12 Storkán Julínek . Storkán Julínek Storkán Julí nek Storkán Julínek Storkán řerry /se vzpamatuje, protáhne a zabručí/. So prá@e, hochu, do práce. /Jde do kanceláře a zastaví se u Julínka./ Hodně práce, co? /Julínek livě píše./ neodpoví a horSyn mi přijede. /nevlídně/. A co je? Přijede-li,'bude tady. Kdybyste raději nezdržoval. Abyste věděl, vypadá to bídně. Salus na nás tlačí. Také Nigři nova směnka je splatná. Tím si hlavu nelámeme, co? Vy mi říkáte jenom nepři jemné věci. Abyste člověku řekl něco potěšitelného, to ne. /Podívá se na klec a ukáže na ni./ A tohle v kanceláři... Co? /výbojně/c /změní tón/. Máte tu hezky útulno. /Váhavě./ Ještě jsem neviděl v kanceláři klec s ptákem. .. /zlostně/. A kde ho mám mít? Soma mi ho nikdo neošetří a tak by ubohé, osamělé zvíře zašlo. Já jen jako, že... Tak proto. /s povzdechem přistoupí k Ferrymu. Ironicky/. Zajímavá kniha, pane Strnadel? /přehodí párátko do druhého koutku ust/. No, uŽ jsem četl lepší detektivku.