Visegrád 1335 (Budapest, 2009)
The Congress of Visegrád by György Rácz
“<v Visegrádský sjezd týká této části závazku, přičemž letopisec ztotožnil ručitelskou deklaraci uherského krále se splněním platby. V otázce týkající se množství zkonzumovanýchjídel a nápojů zřejmě můžeme uvěřit kronikáři; bylo by jistě zajímavé pokusit se probádat, zda existují nějaké stopy zmíněných dárků v pozdější české tradici. Na visegrádském sjezdu došlo ke slavnostnímu uzavření spojenectví v den svátku patronky ženy hostitele, Alžběty Piastovny, tj. 19. listopadu, kdyje též datována většina listin. Mezi nimi také jeden z nejdůležitějších dokumentů sjezdu, česko-polská mírová smlouva (listina ze dne 13. listopadu 1335), stejně jako listina o bezpečnosti cesty vedoucí z Polska do Vratislavi, listina o zbourání hradu Boleslauitz (Bolelawiec) a rovněž v takových případech obvyklá manželská smlouva, jíž mělo být zajištěno česko-polské spojenectví. Pro nedostatek sester na vdávání Kazimír slíbil svou dceru - nemluvně Alžbětu - šestiletému vnukovi českého krále Jana, který byl jediným dítětem dolno- bavorského vévody Jindřicha a české princezny Markéty Lucemburské (Janovy dcery). Manželství se kvůli chlapcově předčasné smrti (1340) nakonec neuskutečnilo. Zároveň se sepsáním mírové smlouvy se téhož dne odehrálo ústní vyhlášení rozsudku rozhodčího soudu v záležitosti sporů mezi Polskem a Řádem německých rytířů. Důkladné prostudování pramenů nás přesvědčuje o tom, že tato kauza byla ve skutečnosti hlavní příčinou svolání sjezdu. Protistrany se vědomě připravily na osudové jednání: Řád německých rytířů 21. září 1335 nechal v archivu v Marien- burku (Malbork) opsat listiny, které potvrzovaly jejich práva, a polský králještě v létě roku 1335 podal před papežským soudem žalobu proti Řádu. Soudní řízení mohlo na Visegrádě začít pravděpodobně už začátkem listopadu verifikací zmocnění vyslanců, které Řád pověřiljednáním. Bylo to nezbytné, protože velmistr nebyl osobně schůzce přítomen. Po potvrzení zmocnění se rozhodčí, tj. uherský a český král, obeznámili s výpověďmi obou stran a předloženými dokumenty. Není známo, zda s nějakými listinami přišla i polská delegace, ale Řád německých rytířů určitě s těmi, které byly vyzvednuty v Marienburku, a zřejmě i s hotovým návrhem mírové smlouvy. Rozhodčí vyhlásili svůj rozsudek nejdříve ústně, a to určitě před 21. listopadem, neboť Czech <$>• 37
