Bányai Evangélikus Egyházkerület jegyzőkönyvei 1861–1874 (szlovák)

1863

s pochvalným, Alexius Geduly s výtečným a Alexius Horváth s pochvalným výslcdkem; pri které príležitosti zpozorováno jsauc , že tito čckatelé v církevnéni dejepisu a cirkevných právách málo zbehlí jsau, potomné hlubší a širší si nadobudnutí techto známostí se jim odporaucí. Prosí p. Superintendent, aby se tčm seniorálným vyslancom, kteŕí se s zkušováním techto čekatelu zaneprazdňovali, podlé prijatého klíče, denní plat vyznačil. Písemnost naše vétšim dilem školské knihy zplodila, a vétšina jejicb opét z našého dištriktu pošla. VyznaČiti se tu zvlášte musi čabanský sbor, který skrze p. Ludv. Seberíniho, pod názvem „Malý Čtenáŕ" sepsanau maďarsko-slovcnskau Čítanku, pod názvem : „Krátký zemepis" geographii a pod názvem : ,.0 hlavných promenach v prírode" prírodopis napsati a na své útraty vytlačiti dal. O dlipriméŕenosti Plačkového katechismu svedčí, že letos v sedmém vydání vyšel. Pán Ján Noságh, zpravce nírecíházské výchovovny vydal : „Az ütemirás lényege". Jozef Margócs „A keresztyén vallás alapvonalai". Sam. Kámory, prešpurský učbáŕ „Vallástan"; Ondrej Vandrák prešovský učbá? „Lélektan" v tretím vydání. Pekným kontingensem prispeli k učebným knihám peštanšti učbári, vydalit zajisté : Ján Dürringer „Szám és inért: n gyakorló könyve" a prislanchající k tomu „Feleletek"; Alex. Szénássy „Latin nyelvtan I. r."; Štefan Batizfalvy „A magyar királyság földrajza" druhé vydání, a „Magyarország története" I. svazek; Jozef Dorner „Alláttan elemei 1. r."; Karel Schnell „deutsch-ungarische Fibel für Stadt- und Landschulen" druhé vydání. Cílem zaopatrení prospešným čtením nemecké mládeže, počal Viktor Ho r ŕí an s ký vydávati obrázkové noviny pod názvem: „der Jugendfreund"

; Ján Nemessanyi, sv. mikulášsky učitel rozjímá osmutných vnitrných rozeprách v sešitku pod názvem : „Beleuchtung der Wirren und Umtriebe, welche in einigen Theilen der evang. Superintendenz A. B. diesseits der Donau stattlinden." Ján Maróthy vydal reč. kterau po ohni a Ferd. Quirsfeld, kterau pri padesatletem jubileum na Července držel. Aby založení veže skrze šopronské bratŕí, i potoinkíim v známost uvedl, vydal Maur. Kolbenlieyer dve díla, první : „Die, am 21. Mai 1862 geschehene, feierliche Grundsteinlegung am Thurmc der evang. Kirche Augsb. Conf. zu Oedenburg" ; jiné : „Das Verhältniss der evang. Gemeinde Oedcnburgs und deren Prediger zu dem am kaiserlichen Hofe in Wien befindlichen hohen Gesandten, Ministern, Reichshofräthen, Residenten und Agenten Augsb. Conf. im 17. und 18. Jahrhundert." Když sc toto poslední dílo do oboru umení pripočítá, mimo ného vyšel též II. díl, počatých skrze Ondŕcje Fabó „Monumenta cvangelicorum aug, conf. in Hungaria historica'í, prinesa Andrere Schmal adversaria" a „Matth. Bahil Tristissima ecclesiarum Hungarie facies"; cena jeho jest 4zl. prvního svazku 2zl.

; na tretím pracuje. Knihu : „Micae Burianae" ješté vždy darmo očekávame, jejiž opozdení jedine nemoci pána Lichner vymluviti sc dá. Julius Petz pracuje na dejepise evanj. církve v i brich a na vydání ponapraveného marburgského zpčvníka. Viktor Hornyanszky vydal : „Beiträge zur Geschichte evangelischer Gemeinden in Ungarn." Jestliže toto všecko k našim potrebám, ku pusobenf našich cizozemských spolubratŕí na poli písemnosti, ano, ku prokvčtavší nčkdy krásne i ve vlasti naši písemnosti pŕirovnáme, jest to málo až do zapýíení se. A tuto studenost ku umení, tuto nepodílubravost v potahu na knihy vyšlé, práve tenkrát musíme zpatrovati, když naši r. katolíčtí bratŕí na naše vidomočí takovau piisobivost na poli umení i ve vlasti naši vyvinují. Oby byl falošným prorokem , ale nem üzem zatajiti zarmucující mne bázeň, že z této naši nepodílubavosti v potahu na umení, již v blízké budaucnosti vystaupí najozbrojnejší nej rítel církve naši. Obáváin se, že tato nepodílubravost zastaví času pninčŕené podujatí p. Sam. Kámory, prekladu totiž knjliy Ruth, Plače Jar.emiašova a písne Salamaunovy, ano celé biblie do maďarského jazika podlé stupne vyvinutosti reči nynejšího, zastaví i „Evanjelika, v jchožto prječinkách tak mnohé krásné sily ze tmy ku obživujícímu svetlu vystupovati počaly. Miižemct se ale nadítl že spolek : „Magyar protestáns irodalmi társulat" který se právé pod vedením bar. Mikulásé Vay zíizovati počína, a jeliož základné zásady jen právé uverejnený jsau, i pro naši bohosloveckou pisemnost radostnejší pohyb zprostredkuje. Když se tato úradná zpráva a arcipastýrská poŕízení odobrené v známost berau, narizuje sc, aby se následkom rady jebo, tem seniorálným vyslancum, kterí pri zkauškách čekatelu bohosloví spolupusobili, zásadne ustanovený podenní plat ž distriktualné pokladnice vyplatil. 2. Povereníctvo penežitých záležitosti podalo predbežne vypracované učty pŕchlídnuté pokladnice

: Cílem nadpfedzkušení jejicb se pod predsedníctvom b. Ármína Podmaniezky, p. p. Karel Tessényi, Frant. Juhás, Ján Maróthy, Alex. Tutzenthaller a Stefan Balassa vysilnjí, tak ; by zprávu svau ješte bchem tohoto konventu podali. 3. Na generálny, dne 24. Sept. b. r. se držet mající konvent sc: Mimo predsedu dištriktu, scnioratíiv a zpravcuv vyšších gymnasii p. p. b. Albert Prónay, August. Kubinyi, b. Lad. Podmanyichy, Daniel Bocko, Theoph. Fabinyi, Pavel Ilunfalvy, Ján Ilunfalvy, Ján Gosztonyi, Jozef Rudnay, Ján Lipthay, Jifí Schmidt, Ján Sárkány, Ondrej Steblo, Ján Maróthy a Ondrej Seberínyi — vysílají. 4. Za údu v zmyslu 21. č. protokolu, lonského roku držaného konventu, utvoŕit sc majfcich školského povereníctva: