Tiszai Evangélikus Egyházkerület jegyzőkönyvei 1839–1880
1862. július
14 Následkem tohoto vyzvání, vysílají se z našého dištriktu na generálni Konvent jako vyslancové nasledující: aj Ze strany svétských : kromé p. p. okolitého a senioralních dozorcň p. p. : Ludevit Szontagh , Julius Draškóczy , Jozef Pronay , Gróf Jiŕí Blankenstein , Mikuláš Báné, Adalbert Ujházy, Egyd Berzeviczy, Sámuel Ján Sóhalmy, Kornél Görgey, Eduard Sziklay, ml. Tomáš Péchy, Rudolf Márton a Ludevít Hámos. b) Ze strany duchovních: kromé p. p. Superintendenta a Seniorft p. p. Stépan Linberger, Ján Sztelilo, Adolf Lumnitzer, Ján Materny, Ondfej Wandrák, Karel Terray, František Fűrész a Ján Pelech , s tím poznamenaním , že tohoto roku v 50 zl. na utrovy cesty, a v 3 zl. diurnum po éas trvání konventu ze SI. B. kazatelft pán Adolt Wittchen podtatranský senior, z učbárft pak Dr. Jan Pelech rožňavský spravující uébár suéasten bude. XXXVI. Pri 31-ním punkte téže zápisnice pŕeéítána byla zpráva povéŕcníctva k proskaumání došlých pro8bopisfl za štipendia a pensie následkem jejíhoto donméní: Pŕisauzeno bylo 5 éekatelskýcli štipendií Jozefovi Farbaky , Ottovi Ludmann , Wilhelmovi Weisz , Karlovi Jasko , a Martinovi Lersch, jestližeby pak nékterý z nich na zahraničné všeučelišté nešel, Gejzovi Emericzy pŕisauzeno bylo takovým spňsobem, že nakolik jíž za hranici 3-tí rok trávi, takové na ])ŕedešle mu vyplateno bylo. Csizovské pak pfisauzené bylo Ondrejovi Pelech pod vyminkau aby potomné pánu Superintendentovi poslal svédectva ze štávnické polesné akademie. Ondrej Gömöry-ovské, které tohoto roku po prvníkrát do úžitku prišlo Juliusovi Fischerovi pŕifknuto bylo. Konečné ve vdovské pensii Athanasia Nicki knéžská a Susanna Brecz uéitelská vdova sáčastené byly. XXXVII. (F). Pri 3'2-tém punktu téže žápisnice v záležitosti Jana Böhmisch učitele, jemužto v učebném roku 185%.-tém za vynaučování na organu a nábožních písní pŕíchodící 21 zl. r. č. obnášející odména na miškovském konventé z té príčiny odepŕena byla, že prosbu opozdil, když naproti tomu Julius Mikolík prešovský učitel v odméné této suéasten byl , prosbopisné vystaupil konvent kežmarské vyšší školy prose za výdání odmény: Ponévádž uzavŕení kežmarského 1859-ho držaného konventu, v némžto učebný plat tento zrušen byl, — pro známau udalost , zvlášté pak pro zadržení dištr. zápisnice na vedomí patričným a tak í panu Janovi Böhmisch hodnovérné jen tenkráté prišlo, když vynaučování roku 185 9/ 6.-ho jíž byl skončil, protož prosbé jeho ze strany konventu místo dáno jsauc vyplatení 21 zl. odmény na rok 185%. - ty jemu se pfisaudilo. ^ _ v XXX\ III. (Sz). Čítalo se osvédčení dozorstva levočského Gymnasium , v kterém naproti výpovédem 33-lio punktu loňské žápisnice vysvétlující poznamenám' Činíc , ospravedlniti se usiluje , že prosbopis k vys. kr. Náméstnícké-radé, který mu za zlé pŕičtén byl, neučinilo svevolné, jako také že na kežmarské a prešovské učebné ústavy vztahující se poznamenám né obvinujícím spusobem pripomenulo, prosíc sebe osvoboditi od výpovédí žalování, pohoršitelného se chovám' a osočování v téže zápisnici vyložených. proti kterým i tak slávnostné se ohrazuje a bráni. Ponévádž osvédčení levočského štátneho Gymnasium nevztalmje se na jádro ale jen na formu 33-ho punktu loňského konventu , k vyzdvižení pak smluvy s vysok. ministerium cultu uzavfené žádnau vôli neprojevuje , v sprňbované pak odpovédi jeho se ospravédlnéní nenalezlo: proto jeho protest za bez základný se vyslovil a loňské uzavréní v celé obšírnosti se potvrzuje. XXXIX. (L). Pri témže punktu vystaupil pán Imrich Fest dozorce církve novovésské s tau zprávau , že cirkev ev. novovésská vstaupíc do užitku velkodušného skrze dvau bratrü Trangusovcň učinéného stokrát tisícň zlatých r. č. pŕevyšujícího poručenstva, doterajší své podgymnasium na vyšší gymnasium pfetvoŕiti chce a takové nečiníc nároky na dištr. pomucku jediné svými sílámí vystrojiti a z držovati žádá , následkem čehož prosí znikajícímu ustavu tomuto od dištriktu otcovské prijatí, duchovní podporování a dozorství. Dištr. Konvent zprávu tuto s radostí slyše, k rozkvétu vyššího Gymnasium tohoto nejlepší prospech žádá a slibuje tomuto zrästajícímu ustavu vrčlé podporování, a takové na otcovské ňádra jako milé díté s srdečnau chtivostí pŕijímá. XL. (Sz). Pri 34-tém punktu téže zápisnice čítan byl prosbopis Jana Tillisch a Jana Schrancz uébáru na prešovském bohosloveckém ústavu , v némž polepšení svého platu žádají : ])ánu Tillisehevi uč-
