Simon Attila et al.: Revolúcia v susedstve. Maďaraská revolúcia v roku 1956 a Slovensko (Somorja-Pozsony, 2017)
VI. Jiři Bílek: Reakce československé aramády na povstáni v Maďarsku na podzim 1956
VI. Reakce československé armády na povstání v Maďarsku na podzim 1956 93 Vytvorení krytu na slovensko-maďarské hranici Vojenská opatrení prijatá v Československu v souvislosti s maďarským povstáním lze rozdëlit na tri období. První, pri némž byl vytvoŕen kryt hranie, trvalo od 24. ŕíjna do 2. listopadu. Druhé, charakteristické obranou hranie, od 3. do 13. listopadu a poslední, kdy byla opatrení postupné omezována, od poloviny listopadu do 21. prosince. Jestliže v prvním období došlo k vytvorení jakéhosi „štítu“ proti pronikání antikomunistických a antisovétských tendencí z Maďarska na území ČSR (včetné zamezeni pŕechodú osob i menších skupín), potom v druhém období se tento „štít“ stal součástí sovétského plánu na likvidaci maďarského povstání a mél zamezit ústupu povstalcú na slovenské území. Tím nepŕímo podporil intervenční zásah sovétských vôjsk. Poslední období stejné jako obé pŕedchozí vycházelo z vývoje situace v Maďarsku, kde se upevňoval nový režim Jánosé Kádára. Již 24. ŕíjna odletél do Bratislavy náčelník Operačního oddélení Generálního štábu plk. Vitanovský, aby zj istil situaci primo na místé a informoval velení armády, resp. rozhodí o provedení potrebných krokú. Hneď druhý den byly vyčlenéné útvary a jednotky 2. VO dislokované poblíž státních hraníc s Maďarskem vyvedený k zesílení vôjsk Ministerstva vnitra v úseku Bratislava - Kráľovský Chlmec v délce 560 km. Dne 26. ŕíjna se ve večerních hodinách sešlo mimoŕádné kolégium ministra národní obrany, na némž náčelník Generálního štábu informoval o prijatých opatŕeních z pŕedchozího dne. Po diskuzi bylo rozhodnuto posílit vojenské zabezpečení slovensko-maďarské hranice plošným a rovnomérné rozmísténým vyčlenéných sil neboli vytvorením lineárni jednosledové sestavy zásahových skupín s možností jejich dalšího posílení zálohami velitele 2. VO a MNO. Do prostoru Slovenska méla být postupné presunutá část sil 3. mechanizované divize z Kroméŕíže. K 25. ŕíjnu mély útvary a jednotky určené pro vojenské zabezpečení hranie celkem 6 750 mužú, pro zásahové skupiny prvního sledu a zálohy mélo být vyčlenéno 5 300 mužú spolu se 70 tanky a samohybnými dély.4 Dne 26. ŕíjna byl vydán na základé závérú kolégia ministra „Rozkaz k provedení vojenských opatrení na hranicích s Maďarskem“5 určený veliteli 2. VO. Úsek hranie s Maďarskem mezi Bratislavou a Kráľovským Chlmcem byl rozdélen na šest pásem obrany,6 4 Vojenského ústrední archív - Vojenský historický archív (VÚA-VHA), fond Ministerstvo národní obrany (f. MNO), 1956, SM/KM, 1/10-1 Zajímavé je, že již 22. ŕíjna byl na Generálním štábu zaveden Válečný deník monitorující události v Maďarsku. Byl veden až do 9. prosince a vedie hodnocení situace v Maďarsku, na Stŕedním východé, v SRN a Polsku obsahuje chronológii opatrení pro zabezpečení státních hranie a ďalší dúležité skutečnosti. VÜA-VHA, f. MNO, 1956, GŠ/0S 2/8-49b 5 VÜA-VHA, f. MNO, 1956, GŠ/OS, 2/8-2b 6 Jednalo se o pásma Bratislava-Komárno (580 mužú). Komárno-Šahy (150 mužú), Šahy-Lučenec (60 osob), Lučenec- Plešivec (130 mužú) Plešivec-Moldava nad Bodvou (80 mužú) a Moldava nad Bodvou-Kráľovský Chľmec (100 mužú). Tamtéž
