Perkár, Martin - Simon Attila - Tokárová, Zuzana: Cena víťazstva. Odvlečenie obyvateľov z územia Československa, Maďarska a Poľska do Sovietskeho zväzu v rokoch 1944-1945 (Šamorin-Košice, 2017)
Jan Dvořák: Zavlékáni československých občanu z dnešního územi České republiky do SSSR po roce 1945
Zavlékání československých občanú z dnešního území České republiky...49 Počty odvlečených Jak již v minulosti konštatovali V. Bystrov i P. Čuka, vyčíslit presné celkový počet zavlečených osob sovétskými orgány z území Československa (resp. českých zemí) je velmi složité (ne-li nemožné) hned z nékolika dûvodû: problémem je už samotné vymezení pojmu „odvlečený“. Pak jde o již zmiňovaný nedostatek archivních matériáid, prípadné jejich výpovédní hodnotu, o mnohých ze zavlečených se dochovaly pouze značné kusé zprávy nebo se dokonce nedochovala vúbec žádná stopa. Vzhledem k dlouhodobé negativnímu postoji ruských úŕadú k poskytování základních informací nelze ani do budoucna v tomto ohledu očekávat zlepšení. K dispozici jsou nám pouze starší Štatistiky, které jsou síce prúbéžné, ale jen pozvolna doplňovány o nové údaje. Petr Čuka vycházel z evidence vytvorené již v devadesátých letech a podarilo se mu prokázat 295 postižených osob, jež mély československé štátni občanství, trvalé bydlišté na území dnešní ČR nebo byli odvlečení z dnešního území ČR. Z tohoto počtu bylo 188 československých občanú, 42 držitelú tzv. Nansenových pasú a 4 držitelú cizího státního občanství, u ostatních se nepodarilo občanství zjistit. Z území dnešní ČR bylo odvlečeno 278 osob, z toho 100 z Prahy, 178 z ostatních mist ČR.19 Výboru Oni byli první se v minulosti podaril vytvoŕit „částečný soupis“ 215 jmen odvlečených, zejména ruské a ukrajinské národnosti, z nichž byla pŕevážná vétšina muži narazení mezi lety 1886 - 1905 a pouze 3 ženy. Vice než polovina zadržených méla československé občanství, u 39 zatčených je uveden nansenovský pas nebo není štátni pŕíslušnost uvedená vúbec. Vétšina z nich byla zatčena a „repatriována“ z území dnešní ČR.20 V. Bystrov pak ve své poslední tematické štúdii hovoril až o 327 pŕípadech omezení svobody československých občanú vojsky NKVD a oddíly Smerš od posledních dnú druhé svétové války až do konce čtyŕicátých let.2' Návraty O osudech zavlečených do SSSR se častokrát jejich príbuzní a veŕejnost dozvídali až po desítkách let, v nékterých pŕípadech se je dodnes nepodarilo zjistit. Rada z nich nevydržela útrapy a zemŕela ve vyšetrovací vazbé. Život dalších skončil v táborech Gulagu. Nékteŕí, jak už bylo ŕečeno, zmizeli beze stop a dodnes se nepodaril zjistit jejich osud. Návrat do Československa byl umožnén jen nékolika desítkám osob, a to vétšinou až v letech 1953 - 1956. Zaznamenány jsou ale i prípady z pozdéjších let. Z 215 osob z „částečného soupisu“ se vrátilo 60 osob.22 Bystrov naposledy uvádél, že se z tohoto počtu zavlečených vrátilo kolem dvou desítek už na podzim 1945 ješté z tábora NKVD zŕízeného v polské Ratiboŕi a v race 1950 nékolik dalších z dočasných táború v sovétské okupační zóné Némecka. Dalších 70 pak až v poloviné padesátých let.23 19 ČUKA, P. Únosy lidí..., s. 209-210. 20 KOPŔIVOVÁ, A. Osudy ruské emigrace..., s. 33. 21 BYSTROV, V. Sovétská brutálni svévole..., s. 122. 22 KOPŔIVOVÁ, A. Osudy ruské emigrace..., s. 34. 23 BYSTROV, V. Sovétská brutálni svévole..., s. 276.
