Sándor Eleonóra (szerk.): Fórum spoločenskovedná revue 2010 (Somorja, 2010)

Štúdie

110 Attila Simon

zákonú /zejména též s hlediska zachovávání práv menšinových, prevzatých do ústavní listiny ze smlouvy St. Germainské/ pred ústavním soudem. /Této kvóty v Národním shromáždéní dosahuje i samojediná sudetonémecká strana/. /Část XIII. statutu/.

II.

Národnostní samospráva a ochrana národností ve svazcích územní samosprávy.

Aby mohla býti nejen v obcích, nýbrž i ve vyšších jednotkách správních /okresích a zemích/ uplatnená národnostní samospráva a ochrana národnostní, bude dosavadní správa zemská a okresní rozdëlena na štátni a samosprávné orgány tak, aby úplným osamostatnéním a rozšírením samosprávy /zemské a okresní/ umožnilo se národnostem zem /okres/ obývajícím spravovati své vëci národnostní samostatné a uplatňovati své zájmy národnostní vuči celku /zemi, okresu/ v nejširší mire slučitelné s potrebou toho kterého celku a štátu.

Tím se dosáhne ve správé zemí /okresu podobného stavu, jako je již nyní - v dúsledku zásady pomërného zastoupení - v obcích, kde bude však nutno pamatovati na ochranu menšín národnostních a vybudovati je podobné jako v zemích a okresech.

Území Československého štátu zústane, jako dosud, rozdéleno ve čtvn zemé /Českou, Moravskoslezskou, Slovenskou a Podkarpatoruskou/, jejichž teritória jsou dána historickým a státoprávním vývojem. Nová úprava se nebude týkati Podkarpatské Rusi, kde véc zústane vyhrazena budoucímu autonomnľmu snému této zemé.

Každá zemé podrží dosavadní právni subjektivitu; subjektem verejných i soukromých práv a záväzku zústane i nadále každá zemé jako celek.

Vedie práv, jež zemé budou vykonávati v príčiné vlastnictvľ a správy zemského jménľ, statkú, ústavú, podnikú atd., budou zemé obstarávati ve svých obvodech také verejnou správu, a to oddélené od státní správy. Zemím zústane jejich dosavadní púsobnost ve vécech kulturních, hospodáŕských, humanitních, zdravotních a sociálních a k tomu bude na né prenesená též púsobnost v nékterých vécech, které dosud obstarávají státní úrady, pokud tato púsobnost nemá celoštátni význam; bude to i púsobnost vrchnostenské povahy. Samosprávným orgánúm se tak dostane kompetence v rozsahu, který se velmi približuje požadavkúm SdP.

Púsobnost zemí bude normotvorná, hospodáŕská, správni, judikatorní a poradní. Podie dúležitosti agend, o néž pújde, a podie významu, jež ta která véc bude míti s hlediska národnostního, bude púsobnost zemí vykonávati nékolik druhú zemských samosprávných orgánú; budou to orgány dilem kollegiální, dilem monokratické. Kollegiální orgány budou jednak národnostné smíšené, jednak čisté nacionálni; národnostní charakter orgánú monokratických bude dán národností osob, jež budou pro tyto funkce zvolený.

Nejdúležitéjší agendy zemské samosprávy bude míti v zemi zemský sném. sbor o 60 až 130 členech /podie velikosti zemí/ volený podie všeobecného, rovného, prímého a tajného hlasovacího práva a podie zásady pomërného zastoupení.

Zemský sném bude míti pŕedevším púsobnost normotvornou, t.j. bude vydávati pro obvod zemé podrobnéjšľ predpisy k zákonúm ve vécech náležejících do kompetence zemé, okrešú a obcí, k jiným zákonúm pak, pokud jej zákon k tomu zmocní;