Simon Attila: Egy rövid esztendő krónikája. A szlovákiai magyarok 1938-ban - Nostra Tempora 18. (Somorja, 2010)
Függelék
284 Függelék követelések mögött ma szinte egy emberként áll a csehszlovákiai magyarság. Ezek a pontok becsületesek és nem kívánnak mást, amire minden nemzetnek joga lehet és joga kell, hogy legyen Európában. Amit magunknak kívánunk, azt másnak is kívánjuk. Az államalkotó erő ma a nemzet. Egy államot, amely hat nemzetből áll, csak úgy lehet fenntartani, ha e hat nemzet törekvéseit, ideáljait az állam gondolatába beépítjük. Az államnak e nemzetek szintetikus szolgálatát kell vállalnia. Csak ez lehet a program. Csak ez lehet a feladat. Végezetül legyen szabad egy példával zárnom beszédemet. Talán ismeri a képviselőház Archimedesnek fizikai törvényét, amit a vízbemártott testről alkotott: Minden test annyit veszít súlyából, ha vízbe mártjuk, mint amennyi az általa kiszorított víznek a súlya. Ezt a politikára alkalmazva így fogalmazom meg: Minden állam annyit veszít saját politikai súlyából és értékéből, amennyi az általa elnyomott nemzetek értéke és súlya. (Potlesk poslancú spojených maďarských straň.) Digitálni knihovna NS RČS 1935-1938, Poslanecká snémovna - stenoprotokoly, 145. schúze, 5. dubna 1938. http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/145schuz/prilohy/priloh03.htm 4. A nemzetiségi statútum, az új nyelvtörvény és a közigazgatás átszervezésének tervezete 1938 júliusából - összefoglaló jelentés Úprava národnostních pomérű v republice Československé. Kodifikace a nová úprava národnostních pomerû v republice Československé provedena je z dûvodû formálních ve tŕech zákonných osnovách: Ústrední právni normou, která kodifikuje a doplňuje úpravu tčchto pomérú po všech stránkách - v nékterých smérech ovsem jen rámcové - má býti národnostní statut. Nová úprava samosprávy v zemích, okresích a obcích s uplatnéním kuriálního princípu národnostního rozvedeno je detailné v osnové zákona o základech organisace svazkú územní samosprávy. Nová úprava práva jazykového obsažena je v osnové ústavního zákona jazykového. I. Národnostní statut. Národnostní statut vytyčuje najprve jako sťéžejní zásadu československéhp právního rádu zásadu rovnosti všech československých státnich občanú beze zretele k národnosti, rase a náboženstvu Nikdo nesmi býti označen pro svou národnost za osobu státné nespolehlivou. /Část I. statutu/. Určování národnostní príslušnosti má sedíti podie objektivních hledisek, takže znemožnéno je jakékoliv ovlivňování pri pŕihlasování se k národnosti. Nestanoví se žádná výhoda ve prospéch národnostní príslušnosti československé ani žádná její fikce v pŕípadech pochybných. Veškeré verejné orgány musí postupovati pri zjištování národnosti presné podie pravdy. Také osoba, udávajíci svou národnost, musí tak činiti pod pohrúžkou trestu podie pravdy; tým má býti zabránéno opatŕování si výhod, plynoucích z princípu národnostní proporcionality. Štát vytyčuje si jako dôležitý úkol, prispívati k udržování národnostního míru a k národnostnímu sbližování. /Část II. statutu/. Pŕisnými soudními tresty hrozí se každému, kdo by násilím nebo uplácením chtél pŕivoditi odnárodnéní jiné osoby. U verejných orgánu má býti postupováno v takovém prípadé se zvláštni prísností. Také každé rušení národnostního míru násilím, útiskem nebo jiným donucováním,
