Liszka József (szerk.): Az Etnológiai Központ Évkönyve 2013 - Acta Ethnologica Danubiana 15. (Dunaszerdahely-Komárno, 2013)

A közép-európai folklorisztika időszerű kérdései c. nemzetközi konferencia előadásaiból - Frolocová, Vera: Etnomuzikológia, szlavisztika és tudományközi himnológia. A cseh népdalkutatás integrált kutatásának lehetőségei közép-európai perspektívában (Összefoglalás)

Internetová knihovna Špalíček též představuje virtuální konvolut jednotlivých tisků tohoto zajímavého historického a literárního pramene.

Při výběru tisků pro digitalizaci bylo třeba přihlížet k více kritériím. Projekt si kladl za cíl zachytit jak šíři kramářské produkce především z období od osmnáctého a devatenáctého stoleti s přesahy do století sedmnáctého a v některých případech také do století dvacátého, tak oblibu a šíření textů v tomto relativně dlouhém časovém období. Dalším důležitým kritériem výběru bylo tematické vymezení materiálu, vedené snahou obsáhnout v omezeném vzorku digitalizovaných tisků v největší možné šíři bohatost zpracovávaného materiálu.

Důraz byl kladen především na ve sbírce nejvíce zastoupený žánr, kramářskou píseň, v omezené míře byly digitalizovány také tisky modliteb, prozaické kramářské tisky, pobožnosti, litanie a modernější žánr kupletu, který na kramářskou píseň do značné míry navazuje.

Obsah digitální knihovny nebyl omezen pouze na tisky devatenáctého století, aby byla zachována celistvost představovaného materiálu - dělení kramářských tisků na staré tisky a tisky „novodobé“, tedy tisky vydané po roce 1800, respektive 1820 není z hlediska samotného materiálu příliš odůvodnitelné, zvláště tisky první poloviny devatenáctého století se od starší produkce liší jen málo. Jazykově jsou zastoupeny převážně bohemikální tisky, v podstatně menší míře potom tisky slovenské, německé a polské. Jazykové složení je determinováno především zaměřením sbírkové kolekce, nikoli možnostmi samotné digitální knihovny.

Tvorba bibliografických záznamů pro digitální knihovnu navazuje na zkušenosti se zpracováním rozsáhlé sbírky, kterou Knihovna Národního muzea spravuje. Sbírka je zpracována v lístkovém katalogu, který doposud nebyl digitalizován, především pro komplexnost zpracovávaných údajů. Kromě hlavního katalogu, řazeného podle incipitů tisků, bylo pro badatelské využití sbírky třeba zpracovat také rozsáhlý odkazový aparát. Kramářské tisky často postrádají základní nakladatelské údaje a jejich názvy jsou značně uniformní, pro rozsáhlejší katalog se proto nehodí jako hlavní návěští. Proto se (zvláště po zkušenostech s knihopisným soupisem starých tisků) přistoupilo ke vhodnějšímu řazení podle incipitů (obzvláště v případě kramářských písní). Kromě toho byly zpracovávány odkazy na nakladatelské údaje a rok tisku, název a v případě písní nápěvy a dále popis výzdoby a v neposlední řadě podrobné odkazy na obsah písní. Tyto informace jsou hlavním nástrojem práce se sbírkou, kterou je díky tomu možno využívat ke studiu z mnoha hledisek. Snaha zpřistupnit informace, uložené v katalogu a odkazových rejstřících, byla prvotním impulsem vzniku projektu digitální knihovny a tomu byl přizpůsoben i způsob tvorby bibliografického záznamu, který zachovává tuto strukturu a umožňuje tak podrobné vyhledávání.

Možnosti badatelského využití internetové knihovny

Kramářské tisky lze využít jako pramen pro studium literatury, poskytují srovnávací materiál jak pro studium lidové tvorby, tak tzv. vysoké literatury a stávají se prostředníkem kulturní výměny mezi nimi. Jsou přinosným pramenem pro diachrónni studium jazyka, pro sociální vědy, historii, muzikologů či etnológii. Je ale třeba přihlížet k jejich zvláštnímu charakteru. V mnoha případech jsou cennějši tim, že poskytují reflexi událostí a společenských jevů spíše než aktuální faktografickou informací.

Zpracovávají témata aktuální pro své určené poslucháčstvo, jímž byly většinou nižši společenské vrstvy, ale uchovávají také historické látky a postupy, pocházející často z barokní literární tradice a v některých případech mohou být i starší. To se týká především nábožensky zaměřených textů, kterých je ve sbírce většina (ačkoli výzkum se do nedávné doby zabýval spíše tzv. světskými tématy).

162