Liszka József (szerk.): Az Etnológiai Központ Évkönyve 2013 - Acta Ethnologica Danubiana 15. (Dunaszerdahely-Komárno, 2013)

A közép-európai folklorisztika időszerű kérdései c. nemzetközi konferencia előadásaiból - Uhlíková, Lucie: A cseh Tudományos Akadémia etnológiai intézete brünni osztálya etnomuzikológiai kutatásainak hagyományai és kilátásai (Összefoglalás)

Pokusíme se upozornit na dvě příznačné situace, které vznikají při metodě monografie jedné písně (resp. jednoho písňového typu) z hledisek textu a nápěvu. První zastupuje západoslovanské textové příbuzenství variant jako slavistický předmět a současně hymnografické hudební příbuzenství jako předmět etnomuzikologie a mezioborové hymnologie. Příkladem je legendická píseň s ústředním motivem „snídaně Panny Marie“, která se v českém prostředí uplatnila jako vánoční koleda a jako jarní kolední píseň (S III 74—78; Popelka 1995, 362). Písni věnujeme samostatnou studii, na tomto místě si všimneme jen metodiky výzkumu. V pramenech nacházíme české, slezské, polské a slovenské varianty (Urbancová 2007, 195-196; Bartmiňski 2002, 98-101 ad.) nebo samostatná zpracování společného námětu (textu), tj. píseň se stává předmětem slavistické komparace. Rozbor nápěvů ukazuje více vrstev: Tento písňový typ variuje jednak jako velikonoční kolední píseň (Frolcová 2012a, 135), jednak jako vánoční koleda s volnou vazbou textu a melodie. Jedna skupina vánočních variant čerpá z melodické tradice duchovní písně z českého barokního kancionálu (Šteyer 1683, 527). Budoucí srovnávací studium hudební stránky těchto příbuzných textů tedy odkryje jednak formu obchůzkové koledy jako folklorního žánru se západoslovanskými paralelami, jednak kontrafaktum české lidové duchovní písně barokní doby. Prostřednictvím etnomuzikologického výzkumu tak prodloužíme historický rodokmen jednoho nápěvného typu, a to o 19.-21. století, a studiem funkcí přispějeme k vysvětlení jeho proměny a dlouhověkosti v regionu jihovýchodní Moravy.

Ukázka z chronologické tabulky nápěvu jako nositele tradice (1999-1683)

1999 Teče vodička říčná, vodička studená', Lipov (zápis V.R)

1942 Ó ščasná hodina, radostná novina', Velká nad Veličkou (EÚ AV/B A233/34)

1901 Amen staniž se tak, všemohúci Pane, Velká nad Veličkou (B III 2001)

1901 Ach člověče hříšný, poslyš mé zpívání', Velká nad Veličkou (B III 1938)

1889 Rozvažte křesťané lásku Krista Pána\ Velká nad Veličkou (B II 945)

1860 Ach člověče hříšný, poslyš mé zpívání, Morava (S III 112)

[1800-1850] Manželové všichni i také manželky', KT Těšín (Kop-Hol 2008, 122)

[ 1790-1840] Křesťané rozmilí, poslechněte nyní\ KT Česko (Kop-Hol 2008, 1118)

1771 Jak hrozné noviny předivné slyšíme; KT Litomyšl (MZK STS 0450.080)

[1750... 1905] Ach člověče hříšný! Poslyš mé zpívání KT Praha, Jihlava, Jindřichův Hradec, Skalica, Prešov, Bánská Bystrica (K 12077-K 12080; Kop-Hol 2008, 109-112; Klimeková et al. 1996, 15, 16, 17, 19-25)

1729, 1731 Sem, sem, ó Čechové, též i Moravcové; KT Kutná Hora, Praha (K 08345, K 08346)

1728. ..[1733-1753] Ó duše křesťanská, poslyš mé zpívání; KT Kutná Hora, Olomouc, Litomyšl, Praha (K 09405, K 09406, K 09407, K 09408)

1719 Amen, staniž se tak, všemohoucí Pane; Božan 775

1683 Amen staniž se tak, všemohoucí Pane; Šteyer 527

Ukázka z chronologické tabulky jednoho nápěvného typu má pomocný charakter nástroje a je třeba ji studovat kriticky; prozatím zaznamenává stáří nápěvu přes 300 let, jeho život v koledách, v duchovním i světském zpěvu, a také úlohu kramářských tisků jako média šíření oblíbených (známých) nápěvů zvláště v 18. a první polovině 19. století. Na kramářský tisk jako hymnografický pramen upozornil Tomáš Slavický (2008). Dostupné dějiny nápěvného typu napříč lidovým a církevním prostředím se tak stávají společným předmětem etnomuzikologie a hymnologie.

Druhý případ zastupuje příbuzná melodie, resp. melodický typ, který se stal nositelem tradice českých, slezských, slovenských, polských, a také maďarských a chorvatských písní

153