Liszka József (szerk.): Az Etnológiai Központ Évkönyve 2000-2001 - Acta Ethnologica Danubiana 2-3. (Dunaszerdahely-Komárom, 2001)
1. Tanulmányok - Varek, Josef: Könyvbemutató: Csehország, Moravország és Szilézia néprajzi atlasza - III. Kézműves- és háziippari, továbbá manufakturális termelés
mit Gemischtwaren und Nichtlebensmitteln. Häufig waren sie auch Pächter von herrschaftlichen Manufakturen. Der dritte Band des Ethnographischen Atlasses zeigt nicht nur die räumliche Verteilung der Handwerks- und Produktionszweige sowie des Handels in Böhmen, sondern macht den Leser auch mit der gesamten Struktur der handwerklichen und Manufakturproduktion in der vorindustriellen Periode bekannt, in der es zu einer intensiven Entwicklung sowie der deutlichen regionalen Differenzierung der traditionellen Volkskultur kam. Die kartographische Darstellung der kulturellen Differenzierung sowie Existenz, Abgrenzung und Entwicklung der ethnographischen Regionen wird Thema des IV. Bandes des Ethnographischen Atlasses sein. Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska III. Ŕemeslná, domácká a manufaktúrni výroba a obchod v Čechách v letech 1752 - 1756. Résumé Tretí svazek Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska se zabývá územním rozmístčním femeslné výroby, její strukturou a produkcí v Čechách v polovine 18. století. Jde žatím o nejobsáhlejší a heuristicky nejnáročnéjší dílo této atlasové rady. První svazek Etnografického atlasu, vydaný v roce 1978, kromë metodických a koncepčních štúdií J. Vafeky a J. Kramafíka obsahuje etnokartografické zpracování vývoje orebního náradí v Českých zemích od Františka Šacha (3 mapy s komentári). Druhý svazek, který vyšel v roce 1991, ukazuje rozložení domácké výroby v Českých zemích v poslední tfetiné 19. století. Jeho autorem je Vladimír Scheufler, který monografickou štúdii o domácké výrobé doplnil péti dílčími a jednou souhmnou mapou. Tretí svazek na rozdíl od pŕedchozích dvou bohužel nemohl zahmout Moravu a Slezsko a soustŕeďuje se tedy pouze na pomëry v Čechách. Jeho vydání pŕedcházel dlouhodobý archívni výzkum, püvodni a mimoŕádný jak z hlediska metodiky, tak výbčrem použitých prameňu. Podobné jako oba predchozí, i tretí svazek tedy vychází z historických pramenú, neboť jedine tak bylo možno obsáhnout daný úkol v celé jeho šíri. Výzkum vedený pomoci dotazníku nebo realizovaný formou dotazú primo v terénu by pŕevážnč mohi zachytit už jen torza rukodëlné výroby v omezeném počtu lokalít, a to ještč vétšinou až z meziválečného období. Autorem mapové části i doprovodného textu tfetího svazku EA je spolupracovník Etnologického ústavu AV ČR PhDr. Zdenëk Martinék, CSc., feditel Státního okresního archívu v Pelhfimové. V textové části autor kriticky hodnotí použité prameny: vyjadruje se k jejich vypovidací hodnotë a k možnostem jejich využití pro etnokartografii. Práce tčží ze tri druhu zdrojú fiskální a komerční povahy, pocházejících z poloviny 18. století, a to z drahé verze Tereziánského katastra z roku 1756, dále z tzv. Produkčních tabel z let 1752 - 1753 a konečné ze zpráv krajských manufaktumích komisára z let 1754 - 1756 o výrobé v jimi dohlížených oblastech. Autor také čerpal z polosoukromých hlásení dobových hospodáfských odbomíkű. Pro Moravu a Slezsko existují obdobné prameny, avšak nenavazují bezprostredné na prameny z Čech a žatím, bohužel, nebyly etnokartograficky zpracovány. Je treba ješté zdúraznit, že Produkční tabely Z. Martinék komplexné využil badatelsky vúbec jako první. Vedie kritiky užitých pramenú se autor vénuje i otázkám koncepce predloženého díla a možnostem rekonstrakce obrazu femeslné a manufaktúrni výroby v závislosti na charakteru použitých pramenú. Zvlášť impozantní, pŕehledný a inštruktívni je mapový oddíl, skládající se ze tficeti čtyf dílčích a tri souhmných map a zjedné prúsvitky. Na mapách jsou vyznačený hranice kraju zavedených roku 1751, zatímco na prásvitce, která je pfiložitelná na každou mapu, jsou kromë krajù zakreslený také menší 206
