Jariš, Milan: Intelligenti; Q 664

- 45 potlačovanou zlostí). Nevím, pane profesore, kdo vás přivedl na tuhle myšlenku, ale poctivý člověk to nebylí (Otevřenými dveřmi vešel Kabeš , s rukama v kapsách se zastavil a prohlédl si Šrůtkovou, pak se tázavě podíval na profesora. Šrůtková si změřila Kabeše a přirazila za sebou dveře.) Vidíte ji, babu? (Jde ke svému stolu a pobrukuje si: A já jí za to růži dal... na důkaz lásky své - posunkem vybízí Kabeše, aby si sedl.

) (zůstává stát a pozoruje profesora,který si sedá s hraným úsměvem)

. Pane profesore, vás něco trápí? Ale kdei Nevidíte, jakou mám báječnou náladu? (Pak už méně vesele.) Měl jsem dnes samé příjemné rozhovory... No podívejte se, pane kolego, vy jste přece t aké komuni sta, t ak muž e t e mě

, st aré mu hlupáku poradit, že (umlčuje Kabešovy odmítavé posunky) - tak se podívejte: Ta Kalistová má vědeckou kvalifikaci. To prokázala. Můžete si přečíst její práci, bude vás zajímat. Tedy jsem... (zarazí se a pak vybuchne) já už se neodvažuji říci rozhodl, protože tu zřejmě nemám co rozhodovat. Ale ano, rozhodl jsem, že bude pracovat s Vávrou. Tu má největší možnost konat svá pozorování se Sonalem. No, tak jak se na to vy díváte? S Vávrou? Báječné. Oba jsou osamělé duše. Ještě^řekněte, že se zabývám zprostředkováním sňatku! Proč myslet hned na nejhorší, pane profesore? Ale ani toho byste se s vaším talentem nemusel bát.