Jariš, Milan: Intelligenti; Q 664

- 12 vatele laureátu a podobných ... Sehnout Vávra S těmi nic není. Jednou jsem seděl s jedním, nebudu vám ho ani jmenovat. Povoláním svářeč, Snažil jsem se mu vštípit některé ze svých theorií. Poslouchal, poslouchal, a najednou povídá: Heleď, seď, jez a pij, ale nemluv, nebo tě plácnu. A ruku měl takovou, zrovna stvořenou k plácnutí. Odešel jsem. Člověk má svou hrdost, zadarmo se živit nedám. (Pije.

) Ostatně mohu se živit astrologií. (K Vávrovi

.) Vy, pane doktore, jste jistě prožil nějaké utrpení. Nemáte, prosím, u sebe vlastní rukopis? Všechno poznám. Když myslíte? (Vstává, vytahuje tašku a hledá v ní.) Kabeš bys, Karle, raději vyprávět, třeba o ženské otázce. (K ostatním.

) To nevíte, že ženská otázka záleží v Kačabovi? Sehnout Šrutková Vávra Srů

tková Ano, totiž v tom, že každá žena má svého Kačabu. Má žena, s kterou jsem tak dlouho bojoval o svou rovnoprávnost, až mě vyhnala, končívala každou hádku srdcervoucím výkřikem: Ach, kdybych si jen byla vzala toho Kačabu, když on mě tolik chtěl! To bych měla jiný život! - - A tak každá žena má někde svého Kačabu a. když ho nemá, musí si ho vymyslet

, aby jí pomáhal v kritických okamžicích. (se dívá přes rameno Vávrovi do náprsní tašky a pojednou bere z ní fotografii). Dovolte ... Ale to je přece Inka ... vždyt ji znám ... To je ... To byla má žena. Odpustte

, Vávro, tak dlouho jsme spolu, a nikdy mi nenapadlo, že Inka byla vaše žena.