Stehlík, Miloslav: Selská Láska; Q 663

23 Otčenáš. (Vcházející Milene.) Tak co se vlastne stalo? i MILENA (přijela s otcem, je taky teple oblečená. Překročila dvacítku, ještě nerozkvetla a už ztratila nádeji na vdavky. Je vyjukaná víc než táta.) Mami... přivezli jsme ti... hosty. Sedlák. (utěšuje). Alo jenom na jednu noc. Bolka Kde? j-odlák /'a fůře. Vlastně — ve fůře. Zahrabal jsem je do chvojí. (Vzpomene si.) Mileno, hned zamkni dvířka! A pusť psy! Reka na dvůr a Baryka zažeň na zahradu! (Odcházející

.) Ance poruč, aby obstarala koně! Ať zůstane v chlívě, dokud ji nezavolám! (Milena odejde

.) Selka (ve zlé předtuše). Poudšro... co máš pod chvojím?! Koho jsi zahrabal?! Sedlák (si utírá pot). Dva. Selka Chlapy? Sedlák (Sedlák jen přikývne.) Co ti napadlo, vozit mi chlapy do stavení? Rád bych věděl, co bys ty dělala! Kdybys nakládala v lese dříví a najednou vedle tebe -dva! A hned: pane Oouděro... Rozumíš: cizí lidi — a hned: pane Douděro!