Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

49 Hustoles Kristina Hustoles Bobina Hustoles Bobina Hustoles Bobina Hustoles Bobina Hustoles Bobina Hustoles Storkán Hustoles Chceme ho oženit, když to s ním jinak nejde. Už mu hledáme nevěstu. /ve dveřích/. Telefonuje pán, že nemáte prý čekat a máte donést hned ty věci panu Julínkovi, /Odejde./ Ahah! /Vezme se stolu spisy./ Tak já půjdu. - A co vy? Já zůstanu. No, neboj, já tady nic nešlohnu. Ono dneska není co věřit nikomu. Tak tu zůstaňte se mhou. Musím k účetnímu, ale řeknu Kristině Aby mě hlídala, ne? To zrovna ne, ale aby vám tu nebylo smutno. Náramně poz orne j. Copak je to platný, s galantností nejdál dojdeš. Na Vío nedržíme, my mladí /Zvonek./ Kdo to zase je? /Vyhlédne dveřmi vpravo,/ /Bobina se usadí v setmělém rohu pokoje./ /Storkán vejde./ Dědek vás šel hledat. To bude bugr, až se vrátí. No co, snad smím na ulici. i Panečku, my známe tu ulici. Dědek s vámi zaválí takcvý tanec, že jste to, lidi, neviděli! Ono vás to přejde.