Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

40 Jiří N Hustoles Jiří Huatoles Jiří Jiří /v myšlenkách/. Dobrá, ale kde vezmeme nevěstu? Hustoles ó jé! Nevěst je, a parádních! Kdyby bylo Í

'enom o to i 0 to je nejmenší starost, o nechte na mně. Hustoles vždycky dobře poslouží. Pan hejtman od osmnáctých byla náká svině, ale když šlo k nejhoršímu, tak si zavolal koho? Inu, Hustolesa, protože věděl, že v něm má zastání. Jednou v roce osmnáctým u..» Opatřit nevěstu a hlásit mi to! Dle rozkazu! Mohu telefonovat? Ano. /odejde vpravo, bruče si/. Takováhle nevěsta! /uloží knihu, vejde do svého pokoje, přinese si spisy a prohlíží je u stolu. Náhle Vstane, otevře dveře do Štorkánova pokoje/. Tatínku, nevíte, jestli nám Lehovec vrátil ty bedny? Slyšíte, tatínku? - Snad už nespí? /Vejde do pokoje. Po chvíli se vrátí a volá do předsíně./ Hustoles! - Visí v předsíni klobouk a kabát pana Adolfa? Hustoles /po chvíli vejde/. Nevisí. Snad ho někdo sebral. Jiří Tatínek předstíral, že jde spat, vytratil se kuchyní do předsíně a šel asi někam, kde je veselo. Hustoles Copak je to platný? toho se člověk rxedohlídá, to já znám. Jiří Tak to jsou ty jeho sliby! Ale to neznáš vlastního syna! /Jde do předsíně./ Hustoles Kampak? /