Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

35 Storkán S Jiří Storkán Jiří Storkán Jiří Kristina Jiří Kristina Jiří Kristina Jiří Kristina Jiří Kristina Jiří Pan Přáda není lichvář. Je laskavý a pozorný pán.., x Já vím, ale ten laskavý pán se nestydí brát dvanáct set procent. Tatínku, tatínku, děláte mi velké dtarosti. Tak už dost, Jiříčku! Provinil jsem se a tys mi to řekl, jak se patří. Já už to víckrát neudélám. Čestné slovo. Tady máš mou ruku. So víš, když já něco slíbím... /Kristina vejde zprava./ Co je? Prosila bych, milostpane, kdyby mi líbili dát zítra odpoledne aua... Za prvé nejsem milostpán, už jsem vám to jednou řekl, za druhé se neříká aus, ale dovolená a ta třetí, k čemu si potřebujete vyjít? Chodím už v posledním klobouku, tak jsem si řekla: co, koupíš si klobouk... Nikam se nepůjde, doma se zůstane! Když ale já... k čemu vypadám? Abych se styděla s takovou hučkou mezi lidi. Nikam se nepůjde a klobouk vám koupím" sám. Kolik chcete obětovat? Já nechci nic zvláštního. Asi tak sto padesát korun. Ten starej si dám předělat a pro doma bude dobréj. Budete mít klobouk! Ale já bych chtěla... Už jsem řekl! /Kristina odejde vpravo./