Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

19 Julínek Zde máte na jogurt. Jarmila Tady na párek, pane Hustoles. Hustoles /přijímá peníze/. Jako by byl člověk automat, hodí mu korunu a už aby lítal jogurt - párek Ferry Hustoles Ferry Hustoles Julínek Ferry Jarmila Julínek Ferry Jarmila Julínek Jarmila Ferry A tady na fernetku. To jsem si ve válce nikdy nepomyslil, že za moje věrné služby... Tak už jděte... Na mou duši, že to bylo pohodlnější v zákopech. Tohle na starý kolena... /Odejde vlevo./ /Chvíli je klid, přerušovaný klepotem psacího stroje. V šéfovně zazvoní telefon. Zvonění se opakuje v intervalech./ Telefon. Telefon. To je věc pana šéfa, nebo Hustolesa. Zastupuji šéfa, ale ne Huatolesa. Já žádného. Ale vy, slečno... Já'Hustolesa, ne? Budiž, ale přeee ne pana šéfa? Jen jděte, slečno. /vstane/. Ale ne sama. Kdyby se něco - nemohlo najít, bylo by to na mne. A$ tam jde se mnou pan inženýr. Mne nepřevezete, slečno. Zásadně nechodím s děvčaty do oddělených místností, jen v baru. Aí jde s vámi pan účetní, ten není nebezpečný.