Poláček, Karel: Otec svého syna; Q 337

15 Hustoles Nu, chtěl bych hned z počátku kýt při • tom, aby se nestala chyba. Vlastní otec je vždycky zaslepen láskou. Takový hoch potřebuje pevnou ruku. Storkán Jiříček byl vždycky... Hustoles Já vím, to známe. Každý otec si myslí, že jeho husy jsou labutě. Ale dejme tomu, Že byste měl pravdu. Přece se může zkazit, ne? A proto je třeba mít oči jako ostříž a ruku jako kat. A to já taky mám. Jen mi musíte dát plnou moc, jak se říká, a já už tu ruku přiložím. Jiříčku, těš se, tady něco zažiješ, ale zato z tebe něco bude. Storkán Už je čas. Hustoles UŽ jste moh být dávno venku, ostatně to není kraj světa. Storkán Kožich. Hustoles /pomáhá Storkánovi do kožichu/. Tak ho šťastně přivezte, kloučka, a připravte na to, že tu bude mít vojnu jako řemen, ale že z něho něco uděláme. Storkán Sbohem. /Odchází./ Hustoles Spánembohem. /Sbírá nádobí./ Storkán /v kanceláři/. Jdu na nádraží synovi naproti, doufám, že zastihnu po svém návratu všechno v pořádku. /Odejde vlevo, prováží ho mrzuté mručení pánského personálu./ Julínek Hustoles! řerry /po chvíli/, Hustoles! Hustoles Hustoles... jako bych nevěděl, jak se jmenuji. ' /Jde s nádobím do kanceláře./