Visegrád 1335 (Budapest, 2009)
The Congress of Visegrád by György Rácz
Czech ss* Visegrádský sjezd uherského krále každodenně dalo dva tisíce pět set chlebů a také z královských jídel hojně; pro koně denně pětadvacet měřic obroku. Na oběd polského krále zase tisíc pět set chlebů a potravin bohatě; z vína se čepovalo sto osmdesát sudů. Uherský král obdaroval českého krále i různými drahými šperky, jako padesáti stříbrnými džbány, dvěma tegzeky, dvěma pásy, jednou nádhernou šachovnicí, dvěma sedly nedocenitelné hodnoty, jednou dýkou s řemínkem, která stála dvě stě stříbrných marek, a jednou překrásnou perlorodkou. Poněvadž polský král byl poplatníkem českého krále a protože žena uherského krále Karla byla sestra polského krále, uherský král Karel mu dal 500 marek z nejjemnějšího zlata, aby ho vykoupil z daňové povinnosti českému králi. Tady se rozhodlo i to, že kdyby kteréhokoli z těchto králů nebo jejich zemí napadl nepřítel, ostatní budou povinni přispěchat mu na pomoc. A to stvrdili mezi sebou i velikou přísahou." Úřední dokumenty vydané na Visegrádě na podzim roku 1335 nebo později vyprávění dějepisců potvrzují jen částečně, nebo je spíše pouze upřesňují. V kronikách je sice mnoho pravd, často se však podrobně popsaná událost ve skutečnosti nestala na uváděném místě, ale jinde a jinak. Ani v našem případě není tvrzení posledně uvedeného kronikáře, že by bylo Polsko vázáno vůči Čechám platební povinností a že by Karel I. dal zmíněnou částku na „vykoupení” svého polského švagra z tohoto závazku, pravdivé. Z dokumentů, které jsou v souvislosti s konferencí k dispozici, můžeme zrekonstruovat skutečný průběh jednání. Už jsme viděli, že na trenčínském sjezdu nedošlo k upřesnění „výkupného" českému králi, ale na listopadovém sjezdu na Visegrádě byl Kazimír, který se nacházel v horší diplomatické situaci, ochoten o této částce jednat. Polský král se nakonec uvolil vyplatit 20 000 kop pražských grošů českému králi, když se vzdá polského královského titulu (listina ze dne 22. listopadu 1335), a bylo stanoveno, jakým způsobem má být zmíněná částka splácena. Král Jan na oplátku sepsal svoji odstupující listinu, kterou dal do úschovy uherskému králi. Kdyby Kazimír nevyplatil zbývající částku, uherský král měl českému králi odstupující listinu vrátit, nebo měl sám zaplatit zbývajících 6 000 kop. Poněvadž 6 000 kop pražských grošů odpovídá 500 zlatým markám, vyprávění citované kroniky se zřejmě 36
