Visegrád 1335 (Budapest, 2009)
The Congress of Visegrád by György Rácz
Czech Visegrádský sjezd německých rytířů, jakož i jejich početné družiny. Visegrád byl zřejmě schopen v odpovídající míře a na příslušné úrovni uspokojit potřeby vznešené společnosti po dobu téměř jednoho měsíce. Abychom pochopili důvod uspořádání královského sjezdu, musíme stručně nahlédnout do situace dotyčných států na začátku 14. století. V západní Evropě toto období v sobě nese již známky soumraku středověku, poznamenaného morovou pandemií a krizí, ale zároveň prožívá i rozkvět rytířské kultury. Dějiny tří tehdejších středoevropských království - českého, uherského a polského - si jsou ve 14. století v mnohém podobné. Charakterizuje je především výstavba a mohutný rozvoj jmenovaných států, jejichž hlavními tvůrci a reprezentanty byli mimořádní panovníci. Starobylé dynastie v Cechách a Uhrách vymřely téměř současně na začátku 14. století, zatímco v Polsku nakonec dosáhl trůnu jeden z Piastovců, kujavský vévoda Vladislav Lokýtek. Uvedená tři království stála před vážnými vnitřními problémy, což ovlivnilo i jejich vzájemné vztahy. Vladislav I. Lokýtek (1306-1320), který se stal krakovským knížetem, opět spojil rozdrobená polská území a v roce 1320 byl se souhlasem papeže korunován polským králem. Tímto aktem „znovuzaložil" Polské království. Vládl do roku 1333. V Uhrách, po vymření dynastie Arpádovců v roce 1301, získal trůn po dlouhých zápasech Karel z Anjou (1301-1342) původem z Neapole a ujal se vlády se stejnou energií a schopností jako Lokýtek v Polsku. Panovníci Polska a Uher se vzájemně podporovali a jejich spojenectví se stalo skálopevným pilířem středoevropské politiky po celé 14. století. Po vymření dynastie Přemyslovců v roce 1306 nakonec usedl na český trůn Jan Lucemburský (1310—1346). Ten se mimo jiné snažil udržovat dobré vztahy s Uherským královstvím. V naznačeném duchu byl v roce 1317 také uzavřen sňatekjiž dvakrát ovdovělého Karla z Anjou se sestrou českého krále Beatrix Lucemburskou. Manželství však trvalojen krátce, neboť mladičká královna již v roce 1319 zemřela při předčasném porodu. Karel Uherský pak našel nevěstu u svého druhého souseda, u polského krále. Karlovo manželství s Alžbětou, dcerou právě korunovaného Vladislava Lokýtka, dále 32
