Marisia - Maros Megyei Múzeum Évkönyve 8. (1978)
Studii şi materiale - III. Etnografie
28 700 V. FLOREA Baníi, banii, Banii nu sä fac a§a Sä stäi in cri§mä ?-a bea Banii, banii. Banii sä fac la pädure:/ Din firez $i din säcure Banii, banii. О säracu stinjinaru Cä cu greu mai face banu Banii, bänii. Bate vintu, viscole§te, Stinjinaru grämädeste Banii, banii Nime nu-1 $äväluieste Vino $i mai hodine^te Banii, banii. Pin-afarä viscoleste:/ (Mg. 1437 I y, Ibäne^ti-Pädure, inf. Todoran Rafila, 59 a.) De altfel, banii constituie, in mentalitatea celor avuti, criteriul de bazä in stabilirea valódi umane, cel care nu-i are, säracul, fiind aruncat la periféria societätii, cu toate cä este singurul producätor de bunqri materiale: Vai de lin §i de alac Si de copilü särac, Cä nimänui nu i drag, Numa vara cind ii cald. Iarna dacä sä zäre§te, Nimänui nu träbuie^te. (Mg. 1437 I m, Ibäne$ti-Pädure, inf. Gliga Nastasia, 69 a.) Supus oprimärii ?i privafiunilor de tot felul, säracul il invocä pe Dumnezeu, ca executor, in conceptia popularä, al unei posibile justitii divine. Amintim, in acest sens, cireulatia, in zonä, a cintecului Sus opincä, consemnat §i in publicatiile transilvänene de la sfir§itul secolului trecut8: Sus, opincä, pinä pofi Cäci mai am vo doi, trei zlofi Sus, opincä, sus. Unge-fi-oi curelele, De-or sclipi ca stelele. La gurgui, Ti-oi pune-on cui; Cf. I. Tripa, Sus opincä, in $iedietoarea, IV (1878), nr. 3, p 20.
