Zalai Múzeum 3. (Zalaegerszeg, 1991)

Měřinský, Zdeněk: Mähren im 10. Jahrhundert

Màhren im 10. Jahrhundert 93 lung im Brnoer Land von der Völkerwanderungszeit und der àltesten Geschichte Brnos bis zur Herausgabe des sog. Gründungsprivilegiums im Jahr 1243. In: Najstar§ie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympozia 28.—30. októbra 1986, 251—274. Bratislava. — 1989: KproblematiceosídleníZnojemskaaBítovskavpfedvelkomoravském a velkomoravském obdobi, Casopis Moravského muzea, Vëdy spoleëenské LXXIV, 111—120. MICHNA, P. J. 1982: К utváfení ranë stfedovëké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. aï poëatku 13. století) — Zur Entstehung des friihmittelalterlichen Mâhrens (Olomouc und das historische Gebiet von Olomouc im 9. bis zum Beginn des 13. Jahrhunderts), Ceskoslovensky casopis historicky XXX, 716—744. — 1982a: Velkomoravská a pfemyslovská Olomouc — Die grossmàhrische und pf emyslidische Stadt Olomouc, Vlastivêdny vëstnik moravsky XXXIV, 18—27. — 1984: Pfehled archeologickych vyzkumû na Moravë a ve Slezsku za rok 1983, Vlastivëdny vëstnik morav sky XXXVI, 334—342. NOVOTN Y

, В

. 1959 : Archeologicky vyzkum Hradce u Opavy

— Archàologische Forschung in Hradec bei Opava, Slezsky sbornik 57, 447—463. — 1962: Vyzkum slovanského hradiska v Opavë

—Kylesovicich — Grabung auf dem slawischen Burgwall in Opava

— Kylesovice, Casopis Slezského muzea, fada В XI, 65—80. NOV Y, R. 1972: Pfemyslovsky stát 11.—12. století. Praha. PARCZEWSKI, M. 1982: Pteskovyï Ghibczycke we wczesnym sredniowieczu — Die Gîubczycer Hochebene im Friihmittelalter. Warszawa — Krakow. POULÍK, J. 1963: Dvë velkomoravské rotundy v Mikulëicich — Zwei grossmàhrische Rotunden. Praha. — 1975: Mikulcice. Sidlo a pevnost knizat velkomoravskych — Mikulcice — Sitz und Feste der grossmàhrischen Fiirsten. Praha. STANA, С 1960: Slovanské obytné objekty na hradiSti Staré Zámky u LiSnë

—Slawische Wohnstatten im Burgwall Staré Zámky bei Líseri, Památky archeologické LI, 240—293^ — 1967: К poznani vyvoje velkomoravskych vysinnych hradiSt — Zur Erkenntnis der grossmàhrischen Höhensiedlungen, Archeologické rozhledy XDC, 699—704. — 1972: Velkomoravské hradistë Staré Zámky u Lísné. Stavební vyvoj—

Die grossmàhrische Burgstatte Staré Zámky bei Líseft. Bauentwicklung, Monumentorum tutela — Ochrana pamiatok 8,109—171. — 1987: Záchranny vyzkum na Horním námestí v Pf erovë (okr. Prerov) — Rettungsgrabung am Horni námestí (Obérer Platz) in Pferov (Bez. Pferov), Pfehled vyzkumû 1984,38— 40. — 1987a: Pokraeování vyzkumu na Horním námestí v Pîerovë (okr. Pferov) — Fortsetzung der Grabung am Horni námestí (Oberring) in Pferov (Bez. Pferov), Pfehled vyzkumû 1985,46-^17. — 1989: Dritte Saison der archaologischen Grabung am Horni námestí (Oberring) in Prerov (Bez. Prerov), Pfehled vyzkumû 1986,58—62. SZYDfcOWSKI, J. 1974: Terytorium plemienne „Golensizi"-na podstawie nowych /ródefrarcheologicznych—Das Stammgebiet der „Golensizi" — auf Grund neuer archaologischer Quellén. In: Archeologicky sbornik, 79—101. Ostrava. ZEMEK, M. 1972: Moravsko-uherská hranice v 10. aï 13. století (Pfispëvek к nejstarsím dëjinam Moravy) — Màhrischungarische Grenze in 10.—13. Jahrhundert. (Ein Beitrag zur àltesten Geschichte Màhrens). Brno. — 1973: Správní a církevní organizace na Moravë v 10. a 11. století. In: VelkáMoravaafeudální spoleënostv 9.—13. století se zfételem к jizní Moravë. Soubor pfednáSek na IV. mikulovském sympoziu ve dnech 17.—19. fíjna 1972, 238— 264. Mikulov.