Kunt Ernő szerk.: Kép-hagyomány – Nép-hagyomány (Miskolc, 1990)

III. RÉSZ: A KONFERENCIA SAJTÓVISSZHANGJA

NÁRODOPISNÉ AKTUALITY 25, 1988, S. 282-283 III. mezinárodnl konierence komise pro národopisné stúdium obrazovych dokladû (SIEF UNESCO) Pfi sestavování zprávy o této akci, uspofádané ve dncch 5. —10. dubna 1988 v Miskolci, vyvstávají potíze uï s nadpisem: nëmecké názvy konference (Bildkunde - Volkskunde) i komise same (Ethnologische Bildforschung-Kommission) nejsou do ceStiny adekvátné pfeIo2itelné a jejich otrocky pfevod nedává smysl. Nejde ostatnë jen o tradiCnf stúdium obrazovych dokladú jako národopisného pramene, nybrz" o formování nővé, zatím jesté mlhavé interdisciplíny nazyvané v USA „Visual anthropology" a podle toho v nőmecky mluvících zemích „visuelle Anthropologie", „visuelle Kulturforschung", popfipadë úZejí „volkstümliche Bilderkunde", anebo dnes uï i mezinarodnë „Bildlore". Nejasnost netkví v pojmech, ale pfedevSím v jejich nespecifikovaném obsahu. Obojí se promítlo do programú konierence. Cást z sestadvaceti referentű, vesmës specialista a interesentû vybranych pofadateli, se zamëfila na problémy, které bylo Ize na setkání národopiscü právem ocekávat. Jejich pozornost se obracela k rozmanitym dokladűm zobrazovaní nëkterych projevù lidové i zlidovéié, resp. triviální kultury a umení. Nëkolik dalSích pfíspevkú vycházelo spíS z pozic kulturní a umëlecké historié a dotykalo se národopisu jen okrajovë; konëily tam, kde by národopisny zájem mohi zacínat. Nejvíce se ovSem vzdalovala národopisné problematice skupina referátü, jejichí vychodiskem se staly produkty souőasné zobrazovací techniky — fotografie (zejména amatérské s rodinnou tematikou), filmu, videofilmu a televize; chybëla jlm pfesvëdëivëjsi snaha ucinit tyto doklady vychodiskem národopisného poznani v pravém slova smyslu anebo aspon náznak, jak Ize mezioborové zájmy propojit. Tato vnitfn: rozpornost konference ovlivnila také závereCnou panelovou diskusl, v níz se stfetaly dvë základnl — nlkoli vSak protichüdné — mofnosti dal5ího studia vizuálnlho reflektování svëta: zamëfit se na Siroce konclpované, avSak povytce teoretické bádánt mezioborového charakteru, anebo se spokojit se zdokonalovánfm tradlënich zpùsobû nakládání s obrazovymi prameny národopisného bádání? Mezi tëmito krajnostmi se odvíjela Zivá debata, v ní2 byli aktivnëjsi a prübojnöjáí zastánci novych koncepcí opíraj.clch se o antropologické pojeti národopisu a o nektoré nővé, pfedevSím psychologicky orientované metody umënovëdnych oború. Pri veiké rozmanitosti náhledü nemohla diskuse vyústit v nëjaky proklamativní záver a pravdëpodobnë to ani nemëla v úmyslu. Její pfínos spoííval v Sífi [aï bezbfehé) a v otevfenosti. Ostatnë veëer co veëer se p fi neoficiálních besedách rozpfádaly plodné rozhovory o perspektíváén dalSích kontaktû, popfipadë spolupráce mezi Cleny komise ze 14 zastoupenych evropskych zemí (Madarsko, Belgie, Bulharsko, Ceskoslovensko, Dánsko, Nemecká demokratická republika, Nemecká spolková republika, Norsko, Rakousko, Rumunsko, Sovëtsky svaz, Spanëlsko, Svédsko, Západnt Berlin). Nelze se nezmínit o tom, 2e ke zdaru konference pfispëla dokonalá organizace, kterou garantovalo pfedevgím múzeum v Miskolci za