Dunáninneni Evangélikus Egyházkerület jegyzőkönyvei 1856–1869

1861. augusztus

účinkování, a stav Cassy distr. Conventu predložila, kdež, krom jiných otázek a nesnadností, na ten nedostatek natrefila, že krom mošonského Senioratu, všecky ostatné Senioraty districtu, na více roků v rozličné mnohosti, reštancie nakopčené mají, a proto naráži, že poněvadž salarium superintendentiální povýšeno byti má, aby se jakožto nevyhnutedlně potrebná výminka , Cassa districtualni čím spíše , a co do nejlepsího pořádku uvedla. A udává : a) Že účty distr. perceptore pána Theodore Weisz, na rok 1860, v tom nejpěknejšim pořádku vedené, odevzdané jsau, — a pán Perceptor že jest s pochvalau absolvovaný. Což se podobně s pochvalau a vděčnosti, do Protocollu tohoto zaznačuje. b) Že dluh Ondřeje Schmikla, ješte během roku tohoto vyplacen bude. Což se k radostní vědomosti zaznačuje. — Naproti pak tomu z ohledu dluhu u dědičů pána někdy Jana Szilvay, v 357 fl. str. a v zanedbaném interessu pozůstávajícího, se ustanovuje, že jestliby dědičové ti, dluh takový po dobroty zaplatíti se zdráhali, aby pán Perceptor Theodor Weisz, mocí plnomocenství sobě daného, i saudní cestu k dosáhnutí dluhu tohoto nastaupil. c) Že z dluhu Wdovy pána někdy Adama Szirmay v 1260 fl. str. záležejícího nápadníci 2/

3 čili 840 zl. již skutečně splatili, a ostatní částku 420 fl. ješte tohoto roku splatí. Což se k milé vědomosti bere do zápisnice této. d) Že dluh p. Ludvíka Szontagha; ročité přispévky p. Grofa Karla Zay, na superintendentiální Salarium 20 fl. str. každoročně; pretensia Schmiklovsko-Grailichovská 40 fl. str.; — a zapůjčené 40 fl. str. c. kr. sup. Administrátorovi, p. Janu Chalúpka; — posavád se v rubrice dluhů, a restancii nalézají. První, sl. Účtovné Deputácii; druhé, dle ustanovení prot. punct. 9. dne 3. Oct. 1860, pánu distr. Inspectorovi; tretí pánu Mošonkému Seniorovi; — a čtvrté pánu Superintendentovi, k potřebnému uspořádaní, i dále taužebně se odporaučí. e) Že, — poněvadž reparticie gen. Conventu k splácení ročitému všeobecné Cassy, na dištricty jednako rozhodená, ani rozlehlosti, ani majetnosti, čili silám, přimerená byti se nezdá, aby sl. gen. Convent požádán byl, žeby novau, silám a tak spravedlnosti přimeřenejši reparticii učinil. Což se pánům vyslancům na gen. Convent, k vypůsobění odporauči. f) Že, — ačkoli roku 1860, dne 12. a 13. Juli punct. 13, držaném Convente ustanoveno bylo, aby se reštancie při Seniorátech pozůstalé čím spíše sebraly, a do Cassy distr. odeslaly, dosavád tomuto ustanovení zadosti nestalo. Ustanoveni toto se s přisností potvrzuje, a pánům Seniorům se to i k jejich úřadním povinnostem připojuje, aby na vyplaceni těchto restancii do konce roku tohoto 1861 poslánu býti majících, bedlivost svau obrátili, pakliby ale do této lhůty vyplacené nebyly, aby restující Senioraty Obligácie ddo. 1. Január. 1862, s legálním 6% interesem, na takové reštancie vystavili, a je k úřadu distr. perceptoratu odeslali. Úřad pak tento jedenkaždý Seniorat jak mnoho jeho reštancie činí, bez odkladu poučiti má.