VJESNIK 8. (ZAGREB, 1899)

Strana - 208

208 aby Pân Buoh J. M. pânu z Svamberka, dëdicum a budoucim nâpadnikum J. M. v tëchto tak velikych božich dobrodinich, kderé se pânu z zvlâstni milosti, stëdrosti a losu Božiho losuji, pozehnâni své bozské dâti račil, nebo nie nebezpečnejšiho, jako Pânu Bohu za udëlanâ jeho dobrodini nevdëcnost' a k dobrodinci svému neupfimnost, kterouž Pân Buh zde i vëcnë spravedlivejmi svejmi soudy pokutovati râci. Také i tohoto se doklâdâ, že pâni poručnici k milosrdnym skutkum od J. M. pana z Rožmberka kšaftem nafizeni, kdyz by Pân Bûh J. M. pana z Rožmberka z svëta tohoto k své vëcné slave povolati račil, maji a povinni budou všech kšaftovnikuv, kterejmž se co kšaftem od J. M. pana, pana Petra Voka z Rožmberka odkazuje, se dotâzati, pïestâvaji-li na tom, co jim tymz kšaftem odkâzâno a dâvaji-li kšaftu misto. A jestli že by tiž pâni poručnici témuz panu Janovi Jifimu z Svamberka, dëdicum a budoucim nâpadnikum pânë oznâmili, kteri by to byli, že mista kšaftu nedâvaji, takovym on pan Jan Jiri z Svamberka, dëdicové a budouci nâpadnici jeho nebude povinnen a nebudou odkazu jemu v kšaftu odkâzaného vydati, nybrz takovej odkaz mâ pânûm poručnikum odveden a k milosrdnym skutkum obrâcen bejti. Jakž pak zâdnému z kšaftovnikuv nie odvedeno by ti nemâ leč z rucky do rucky listem pîiznâni učini, že mu odkaž jeho podle kšaftu J. M. pana Petra Voka z Rožmberka, jemuž tyž kšaftovnik misto dâvâ, odveden jest. A pokadž se pfi zâpisich od J. M. pana Petra Voka z Rožmberka dskami zemskymi ucinënych, tež pfi tëch odkazich v kšaftu J. M. pânë poznamenanych, co duehovniho a zâpisného (o čemž J. M. pân z Rožmberka ani kšaftovnici žadne vëdomosti miti nerači a nemaji) našlo, to se v dëdictvi v tëch zâpisich nepojimâ, tak jakž J. M. C. v smlouvë o panstvi Krumlovské všecka jinâ panstvi, kterež tehdaž J. M. pân z Rožmberka držeti račil jest také v dëdictvi J. M. pânu z Rožmberka uvesti. Dâleji co se mëst, mesteček a špitaluv na všech panstvich J. M. pana z Rožmberka dotejče, ty aby na budouci vzdycky trvajici casy pfi svych obdarovânich stâle od J. M. pana Jana Jifiho z Svamberka, dëdicuv a budoucich nâpadnikiiv pane zustaveny byly. A jestliže by kšaft J. M. pana Petra Voka z Rožmberka, kterejž podle této smlouvy ucinën byti mâ, v nëjakejch odporech bejti chtël, tehdy nicménë aby tato smlouva (ano kdyby i zâdnèho kšaftu nebylo) své misto ve všech punktich a klausulich zcela a zouplna miti mohla a mčla. Jakž pak nëkteré odkazy k kšaftu hlavnimu J. M. pana Petra Voka z Rožmberka pfilozené, také na jfnejch mistech v bezpecném opatrovâni v jednostejnâ slova psané, od J. M. pana specetëné a vlastni rukou podepsané se najdou. Cemuž všemu J. M. pan Jan Jifi z Svamberka, dëdicové a budouci nâpadnici jeho pod pokutou pfijitim o nâpady v této smlouvë ucinëné dosti činiti maji. A což tu tak mezi Jich Mtmi stranami, jichž se tuto dotyce, smluveno a porovnâno jest, to jsou Jich M. sobë tak jakž na takové vysoce urozené, slavné, vzâcné a kfest'anské pâny nâlezi, râcili pfipovëdéti plniti a všemu tomu od sebe dëdicuv a budoucich nâpadnikiiv vërnë, upfimnë, stâle za dosti zcela a zouplna činiti a tuto smlouvu svymi vlastnimi pečet'mi s podpisy vlastnich rukou svejch râcili jsou specetiti a stvrditi. Tež také J. M. pan Jan hrabë z Serynu, jehož se tuto velice dotyce, račil jest také na potvrzeni toho všeho pečet' svou vlastni, ano i také J. M. pan Petr z Svamberka a J. M. pan Jifi Ernrejch z Svamberka, na Boru, Zvikovë a Kestfanech s podpisem rukou svejch pfitishnouti a po Jich Mtech všech mu smlouvcové této smlouvy také srne pečeti své s podpisem rukou našich k této smlouvë pfitiskli. Kterézto dvë smlouvy v jednostejnâ slova davše pfepsati, jedna J. M. vysoce urozenému pânu panu Petrovi Vokovi z Rožmberka, pânu a vladafi slavného domu Rozmberského a druhâ J. M. urozenému pânu panu Janovi Jifimu z Svamberka; tak aby kterež by koliv stranë, dëdicum a budoucim nâpadnikum Jich M. se vidëlo a