VJESNIK 8. (ZAGREB, 1899)

Strana - 203

203 m. God. 1611. 5. marta na Rožembergu. Ivan Zrinski moli savjet u Petra Vuka Rožemberga, što da uradi za prijeteće mu pogibelji od Pasovaca. Službu svou . . . Muj laskavy pane, pane ujče a otče. Porozumivajic tomu, kterak se již nyni velike a težke nebezpečenstvi na toto slavne kralovstvi Češke a tudiž na obyvatele jeho hmotnë hrnouti a valiti chce,-"totiž od lidu vâleèného Pasovského, kterehož den ode dne vždy vice pribyvâ a již vsudy zde okolo 'gruntuv mych leži, jakož o tom poddani moji z mësta mého Rožmberka, byvse z nich nëktefi včerejšiho dne po svych potfebâch v mëstë Krumlovë, zprâvu dâvajî, kterak jsou tarn od hejtmana Groszmona, kteryz nyni v zâmku Krumlovském slidem svym leži, pfezvëdëvsi on, že râèîte lid V. M. tolikéz i jâ svfij chtiti dâti zmustrovati velikou a odpornou domluvu slyseti museli s takovym pri tom doloženim: jestlizeby se co takového od V. M. a ode mne proti nim pred sebe vziti chtëlo, zeby také vëdëli jak dâle na gruntech V. M. i také mych, jakž na soldâty nâlezî, hospodafiti. — I jsouc jâ pak zde na pomezi Rakouském se všech stran od téhoz lidu vâleèného, jak Pasovského tak také Rakouského obkličen a dokonce o zâdném retuiiku krom samé pomoći Boži vëdëti a nač jistého se ubezpečiti nemohu, z té priôiny mnë se za dobré vidëlo hejtmana mého Jiriho Vrše stîznë k V. M. vypraviti, tak aby mohl V. M. jmenem mym vsecky pripadnosti téhoz nebezpečenstvi a jiné nedostatky mé oznâmiti, sluzebnë a synovsky V. M. za to zâdajîc, že již jmenovaného hejtmana mého co tak V. M. na mistë mém prednâšeti bude, laskave vyslyseti, jemu se v tom duvëriti a jakbych se dâle pred takovym nastavaj ičim nebezpečenstvim vystfihati a zachovati jmël své laskavé rady mnë skrzetéhoz hejtmana mého bez obtižnosti udèliti račite. Čehož se V. M. jakožte vërny ujec a poslusny syn do mé smrti odsluhovati nepominu. S tim . . . Izvornik u arkivu u Tfebonji, u češkoj. IV. God. 1610. 4. januara u Treboni. Ugovor izmedju Petra Voka iz Rožemberka i Ivana Jurja iz Svamberka, u kojem se spominje i grof Ivan Zrinski, primajući neka imanja V kvaternu pamâtnym druhym stfibrny léta 1611. ve čtvrtek po svatém Ondreji. Léta Pânë tisiciho sestistého desâtého v pondëli po novém letë nâmi Vâcslavem Budovcem z Budova na Hradišti nad Jizerou, Zâsadce a Kocnovici'ch, J. M. C. rimského radou a Martinem Grejnarem z Veveri a z Mysletina a na Lhenicich jakožto prostredky a smlouvci od Jich Milosti nizepsanych osob dozâdanymi, stalo se toto porovnâni a smlouva cela a dokonalâ, a to mezi J. M. vysoce urozenym pânem, panem Petrem Vokem z Rožmberka, vladarem domu rozmberskyho a na Treboni, J. M. cisare rimského radou, z strany jedné a J. M. urozenym pânem, panem Janem Jirîm z Svamberka, na Vorliku a Ronšperce, téz J. M. cisare rimského radou a nejvyssim komornikem kralovstvi Ceského z strany druhé, a to takové porovnâni a smlouva. Jakož jest J. M. urozen^ pân, pan Jan Jifi z Svamberka a vedle nëho spolu s nim J. M. pân, pan Jan Bartolomëj z Svamberka na Boru, Zvikovë a Kestranech i na mistë pana Jiriho Ernrejcha, pana bratra svého vlastniho, odtudž z Svamberka, téz oba Jich M. již dotčeni pan Jan Jifi a pan Jan Bartolomëj odtudž z Svamberka na mistë svém i dëdicfiv svyeh muzského pohlavi z linie a kmene dobré pamëti urozeného pana, pana Bohuslava z Svamberka râdnë poslych, jistej odpor nëkterym zâpisôm, kteréz J. M. vysoce urozeny pân, pan Petr Vok z Rožmberka nëkterym osobâm dskami zemskymi učiniti a tfmiž zâpisy statky své nëkteré jistym osobâm v dëdictvi uvésti râcil. Kterymzto zâpisum Jich M, svrchu dotçeni pâni z Svamberka odpory tymiz dskami